Už před nějakou dobou jsem tu psala o tom, jak jsem se dostala do elévského programu do rozhlasu, což bylo mým snem už dávno. No a od té doby se vlastně nedělo zas tak nic moc zajímavého a v rozhlase jsem nakonec v půlce skončila. A nakonec jsem i ráda.Stáž v rozhlase jsem brala jako velmi dobrou zkušenost, upřímně jsem od toho ale čekala něco docela jiného. Myslela jsem, že se více neučíme mluvit na mikrofon, zkusíme si reportáže a zjistíme trochu víc, jak to v rozhlase chodí. Ale nakonec to bylo trochu jinak. V zásadě se jednalo o to, napsat jednou za čtrnáct dní zprávy z informací z ČTK a později i reportáže a udělat to podle daných norem v rozhlasu (tedy krátké a stručné). To by se zdálo být užitečné, kdyby se to nedělalo stále dokola a neřešila se tam každá blbost. Ale brala jsem to jako nutný začátek a těšila se na kreativnější pokračování. Ale to se vlastně ani nekonalo. Nebo ne v té první půlce.




