Už když jsem se o tomto filmu dozvěděla, nějak jsem tušila, že to bude dost dobré a jak jsem v kině zjistila, opravdu jsem se nemýlila. Už dlouho jsem neviděla tak skvělý film, plný emocí, krásy a dojmů. Chytl mě vlastně už od začátku, když začala hrát oslňující hudba od Queenů a já se začala cítit dobře. Jak o tom tak přemýšlím, nevím vlastně co filmu vytknout. Každá minuta byla zábavná a bez chybičky. Bylo to celou dobu milé, krásné, ale ne zbytečně sentimentální, ale nádherně smutné jako život sám. Fredieho mi bylo postupem času tak líto a v podání Ramiho Maleka byl jak živý. Měla jsem pocit, že je na scéně opravdu sám Fredie, Malek ho ztvárnil bravurně a myslím, že předvedl dokonalý výkon hodný spousty cen. Ale to celé herecké obsazení, které bylo tak živé a uvěřitelné, až jsem měla pocit, že se dívám na samotnou kapelu. A podoba některých byla doslova až šokující. Některé scény pak byly tak silné, že jsem nejednou nezakryla slzy a stále mi je vnitřně trochu teskno když si vzpomenu na Fredieho osud a vše co ho obklopovalo. Díky filmu jsem si uvědomila jak krásný, skvělý, jedinečný a neopakovatelný člověk to byl. Samo vrstvení příběhu mi přišlo pěkné a nic tam nepřekáželo ani zbytečně nevyčnívalo. Velmi také oceňuji, že se ve filmu vlastně neobjevují žádné sexuální scény, které by se ve Fredieho příběhu nabízely a v dnešních filmech se objevují často, ale podle mě dost zbytečně. Zde vůbec nebyly a bylo to jen dobře. Stačil náznak, slova, pohled a bylo jasné, o co se jedná a co se děje. Tyto věci se dají podat vkusně a silně, jak je toho tento film důkazem. Malek v tomto ohledu ztvárnil Fredieho opravdu skvěle. Film mě těšil od začátku do konce a celou dobu jsem měla pocit, že jsem tam s nimi. A to hlavně na závěrečném koncertu k LiveAid, který byl podán tak, že jsem se cítila, jako bych tam taky byla, bušilo mi srdce a nadšeně jsem si užívala dokonalou show plnou emocí a krásy. O to víc jsem si díky tomuto filmu i této scéně uvědomila, co Queeni přinesli světu a to nejen díky Frediemu. Velkou míru měl jeho dokonalý hlas, ale také skvěle propracovaná hudba a image. Z filmu jsem odcházela nadšená a plná emocí i smutku a stále mi vězí v hlavě. Už teď vím, že se na něj ještě několikrát podívám. Je to film, který má potenciál stát se legendou (vždyť už teď je na ČSFD jako třetí nejlepší film, a to se u nových filmů moc nestává). Dlouho jsme neviděla tak skvělý film, u kterého bych cítila tolik emocí, smutku i radosti a nadšení. Je to opravdu dokonalá pocta Frediemu i samotné kapele Queen a myslím, že přesně takhle by se životopisné filmy měly dělat. Dlouho tu nebyla taková pecka a myslím, že také dlouho nebude.