close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Divadlo utlačovaných uvedlo premiéru Nikde dost dobrý. Zapojilo i diváky

25. září 2018 v 16:13 | Bublushka |  Filmy a seriály

Na obrázku může být: 8 lidí, smějící se lidé, stojící lidé a noc

V neděli večer se odehrála premiéra představení Nikde dost dobrý, které je součástí projektu "Divadlo utlačovaných". V rámci představení se moderátorka často obracela k divákům a nechávala je se přímo zapojit. Za projektem stojí nezisková organizace Ara Art a Divadlo Dvě na třetí.



Představení se odehrávalo v kavárně Rock Café na Národní třídě v Praze. Už při vstupu do auly, kde se mělo odehrávat představení, jsem se cítila trochu nesvá, protože jsem netušila do čeho jdu a slibované netradiční pojetí ve mě vyvolávalo trochu obavy. Samo jeviště bylo minimalisticky vybaveno jen stolem se dvěma židlemi. Nevelká místnost byla poměrně brzy zaplněna nedočkavými diváky.
Na obrázku může být: stůl a uvnitř
Po chvíli se před diváky postavila moderátorka, která představila projekt i to co diváky čeká.
"Na začátku vás musím upozornit, že se jedná o netradiční formu divadla, které je předváděno neherci. Nepracuje se scénářem, ale se skutečným příběhem, který se stal a možná se v něm někteří z vás uvidí a někteří ne. Představení bude trvat asi dvacet minut a poté se budeme snažit najít společné řešení, kdy se můžete vy přímo zapojit a zkusit něco udělat jinak. Chceme, aby se podobné situace už nestávaly, nebo jsme s nimi dokázali lépe pracovat a zvládat je, aby se to už nedělo," uvedla představení moderátorka.

Ještě před začátkem představení pak moderátorka vyzvala všechny diváky, aby se postavili a společně s divadelní skupinou se rozcvičily. Překvapivě se většina diváků zvedla a zapojila se do zvláštního tleskacího a pohybového cvičení, které vycházelo převážně ze spontánnosti. Poté už začalo samotné představení, kdy hned ze začátku přišla prosba k divákům. Na jevišti se odehrávalo jakési vybírání osob do družstva na protahování. "A teď chci nějakýho mužskýho, hlavně ne Emu," promluvila několikrát jedna z hereček a snažila se zvednou některého muže ze sedaček, aby se připojil se skupině na jeviště. Nakonec se odhodlali dva muži provázeni bouřlivým potleskem, ke kterému herci sami vybídli, což mi přišlo trochu bezúčelné. Samo protahování pak trvalo opravdu jen chvíli a muži z diváctva se opět mohli posadit. Až později mi došlo, že se mělo jednat o první náznak utlačování v životě hlavní hrdinky Emy.

Příběh pak ukazoval etapu života Emy, která dokončovala střední školu a přemýšlela na jakou vysokou školu půjde. S kamarádkami se shodla že půjdou do Prahy a začaly se dokonce domlouvat na bydlení, to bohužel nakonec nevyšlo a ani Emina matka nebyla s vidinou studia v Praze příliš nadšená. Ema však i přesto jela sama na přijímačky do Prahy, avšak i tam pohořela. Tím představení končí. Už tu chvíli mě napadlo, že je příběh trochu ze slabšího soudku. Nepřišlo mi totiž, že by se jednalo o nějakou tragédii a velké utlačování, ale situaci se kterou se setkává velké množství studentů každý rok. Myslela jsem si, že se bude jednat o něco zajímavějšího a více utlačujícího. Tvůrci, ale nejspíš usoudili, že tato situace je hrozná, a tak se ji rozhodli předvést.
Na obrázku může být: 2 lidé, smějící se lidé, sedící lidé a boty

V další části se už do hry měli zapojovat diváci, ale byla vidět značná neochota. To v první chvíli vyřešila moderátorka tak, že nechala, diváky mezi sebou mluvit o tom co si myslí a pak je vyzvala, aby řekli svůj názor. Otázkou bylo, ve které části by se dalo něco změnit a co by třeba diváci udělali jinak aby se to už dál nedělo. Diváci se hned dali vášnivě do řeči, bylo vidět že většinu to téma zaujalo, ale objevili se i tací, kteří se tomu posměšně pošklebovali. Po nějaké době moderátorka vyzvala diváky, aby své návrhy přednesli. Poté se rozhodla předělat dvě scény, kdy vyzvala, aby někdo z diváků šel nahradit Emu a udělal něco jinak. Viditelně se nikomu nechtělo a moderátorka diváky musela několikrát vyzívat, ale nakonec se jedna žena odhodlala a doprovázena bouřlivým potleskem vystoupila na jeviště. Její výkon byl podobný jako většiny herců na jevišti a vše působilo trochu rozpačitě a že to vlastně nikam nevede. Podobně to bylo i v další části, kdy se měla předělat scéna s přijímačkami a opět se jedna z divaček nakonec odhodlala, tentokrát se ale do toho více opřela a chvílemi i pobavila. Celkově ale zapojení diváků působilo trochu nepatřičně a nezdálo se, že by to někam vedlo. V poslední části pak moderátorka vyzvala, aby se diváci shromáždili do skupin a pokusili se vymyslet jakési sousoší, které mělo představovat co se s Emou stane v době odehrávající se po představení. Opět se zapojila většina i když někteří jen seděli a ze zadní části sledovali hemžení před pódiem. Nakonec každá skupina, kterých bylo asi šest předvedla své sousoší, které měli ostatní diváci pojmenovat. Sousoší byla až na výjimky značně rozpačitá, až směšná a nikdo moc netušil co mají představovat, takže pojmenování často vyvolala smích. Po této akci pak kvůli nedostatku času se po pár slovech moderátorky představení ukončilo.

"Nevím moc co si o tom myslet. Nazývá se to divadlo utlačovaných, ale utlačovaná jsem si přišla spíše já jako divák," zhodnotila představení jedna z divaček.
Na obrázku může být: 2 lidé, sedící lidé, stůl a uvnitřNa obrázku může být: 1 osoba, sedící

Celkově na mě divadlo působilo dost rozpačitě a neuceleně, jakoby vlastně ani tvůrci netušili co s daným formátem dělat. Divákům se totiž moc zapojovat nechtělo i když se nakonec pár odvážlivců našlo. O hereckých výkonech se ani moc mluvit nedalo, když z většiny šlo o neherce, avšak pár výjimek z hereckého obsazení svou roli pojalo dobře i když moc neměly s čím pracovat. Pěkný výkon předvedla představitelka matky a porotkyně u přijímaček a hlavní role Ema se své role také zhostila slušně. Jinak byly výkony spíše slabší, to však bylo nejspíš spojeno se slabším příběhem.Na obrázku může být: jeden člověk nebo víc lidí, sedící lidé, boty, obývák, noc a uvnitř

Projekt Divadlo utlačovaných má jistě smysl, ale není to formát úplně pro každého a lidé, kteří se neradi interagují s ostatními se mohou cítit nesví, a dokonce proto i odejít. Možná kdyby se jednalo o jiný příběh zapůsobilo by to na mě jinak, ale představení Nikdo dost dobrý mě osobně moc nezaujalo.

Za projektem spolufinancovaným Evropskou unií stojí nezisková organizace Ara art, která podporuje občanská a národnostní práva a svobody romské menšiny a dalších znevýhodňovaných skupin. Představení pak vzniklo ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Divadla Dvě na třetí.


Další fotografie k dispozici zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama