Mario Puzo:Kmotr- Recenze

5. srpna 2018 v 13:45 | Bublushka |  Knihy
Tak jsem si doplnila literární vzdělání a přečetla si Kmotra. Problémem však bylo, že jsem už viděla filmy a příběh tak znám, protože z knihy přímo vychází. Ale říkala jsem si, že by tam mohlo být něco navíc a byla jsem zvědavá, jak je to psané. Abych pravdu řekla, s porovnáním s filmem jsem byla zklamaná- málokdy se stane, že film je lepší než kniha, ale Kmotr je přesně ten případ. Kniha není špatná to ne, ale ty nejlepší a nejakčnější scény jakoby tam zapadly a ve filmu je opravdu vyšperkovali. Nehledě na to, že v knize se furt do hlavního příběhu motají vedlejší postavy, kdy občas jejich příběh není moc potřeba vyprávět (a taky se děj pak nelogicky vrací v čase a mate). Na druhou stranu mě právě ty vedlejší části z knihy bavily nejvíc, a to hlavně s Johnym Fontainem, Lucy a dalšími z jejich okolí, kterým se film tolik nevěnuje. Jejich příběhy mi přišly takové nejzajímavější a to je také trochu zvláštní když měli spíše sloužit k doplnění příběhu. Kniha pak byla psaná velmi zdlouhavým stylem a někdy se to četlo opravdu obtížně, protože na místech kde to nebylo potřeba, bylo popisů moc, až jsem se v nich ztrácela a ve scénách, kdy by se to opravdu hodilo, se popis odbyl na pár řádků. A to hlavně u těch nejnapínavějších a akčních scén. Chvíle kdy někoho zabili, postřelili, nebo odhalili nějakou zradu, se vyřešily pár větami, ale pak popisy některých lidí, hlavně hlavounů dalších famílií na schůzce s Vitem, byly opravdu zdlouhavé a zbytečně podrobné, protože si vlastně žádný popis a co kdo vlastně je, vůbec nepamatuji. I tak musím říct, že kniha velmi dobře pracovala s psychologií, občas tedy některé reakce hrdinů, byly trochu zvláštní a mírně nelogické, ale to jen v minimu případů, ve většině autor bravurně popsal myšlení hrdinů a jejich přítel i protivníků. Co mě zarazilo už na začátku a mírně to "hodilo" klacky hrdinům pod nohy, byl pohled producenta, proti kterému se Corleonovci obrátili, kdy on je nazval pitomými taliány, kteří si myslí, že jim vše patří a mohou rozhodovat o všem- v tu chvíli mi mluvil z duše a měla jsem pochopení spíše pro něj než pro hlavní rodinu. Přitom se má hlavním hrdinům fandit, a tady jsem při tom byla trochu v rozpacích. Kdo ví, co tím autor zamýšlel. I tak jsem podobně jako ve filmu nejvíc fandila Mikovi, ten je sympatický i ve filmu i v knize. Celkově se mi kniha četla dlouho a místy byla opravdu zdlouhavá a musela jsem se do čtení nutit. Ale jako celek je to opravdu dobrý příběh, s promyšlenou psychologií postav a na jejím základě se udělal skvělý film. Díky Kmotrovi, ať knižnímu nebo filmovému více pochopíte, jak to v mafiánských rodinách chodí a to je zajímavé zjištění, i když místy trochu rozpačité.
Výsledek obrázku pro kmotr kniha
File:Full Star Yellow.svgFile:Full Star Yellow.svgFile:Full Star Yellow.svgFile:Full Star Yellow.svgSouvisející obrázek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama