Hlavní je udělat si čas pro sebe

15. března 2018 v 10:00 | Bublushka |  Kecy
Nohy, Ponožky, Obývací Pokoj, Osoba, Relaxační, StůlMohlo by se to zdát jako samozřejmé, nebo že to není žádná spásná myšlenka, ale já jako bych ji ještě donedávna neznala, nebo ji zapomněla používat. A přitom je to tak prosté. Člověk je stále ve spěchu a ve stresu a v tom všem zapomíná v první řadě na to hlavní a to na sebe. A to je přitom to nejdůležitější, aby byl člověk v pohodě.
Jak už tady párkrát psala, trpím depresemi a úzkostmi a rozhodla jsem se to řešit svépomoci, ne prášky. Studuji v Praze a to už je samo o sobě stresující. Každodenní cestování metrem kde jsou tisíce lidí, kteří se na člověka tlačí nebo jen tak postávají a překážejí, tomu moc nepřidává. Navíc mi dlouhý pobyt v podzemí nedělá moc dobře, tak se mi každou chvíli točí hlava a cítím se všemi těmi lidmi umačkaná. K tomu mi hlava třeští z toho, co musím udělat do školy, co mě ještě bude čekat, co se mi nepovedlo, co musím opakovat a to chci ještě chodit dostatečně často do práce. Pak se přidají všudypřítomné nemoci (od začátku roku už jsem stihla mít třikrát pořádnou rýmu) a je pochopitelné, že jeden už toho začne mít dost. V takových chvílích obvykle zavřu oči a začnu zhluboka dýchat a soustředit se na něco jiného. Myslím na lidi, které miluji, co pěkného jsem s nimi prožila, jak je mi s nimi dobře a že za pár dní už opět budeme spolu a bude líp. Což bohužel ne vždy pomáhá a některé dny mě to naopak víc rozesmutní. A v tom mi začala pomáhat věc, kterou jsme sice znala, ale zapomněla na ni-a to myslet na sebe. A tak jsem se začala rozmazlovat. Díky práci jsem na tom teď finančně líp a tak si trochu dopřávám. Kupuji si, na co mám chuť, častěji chodím jíst ven, dělám si radost maličkostmi apod. A pak se snažím si v tom nabitém týdnu najít aspoň jeden den celý pro sebe, kdy dělám jen to, co mě baví- koukám na seriály, čtu si, něco si napíšu, někdy jen tak brouzdám po netu nebo pospávám. A sama jsem se divila, jak to pomáhá a naplňuje energií. Když jsem byla mladší, dělala jsem to, ale nějak jsem na to časem zapomněla. A je to vlastně tak prosté a přitom tak skvělé.
V novém semestru se mi teď povedlo nastavit si rozvrh tak, že mám školu jen od pondělí do středy. Mám pak další čtyři volné dny, které věnuji práci do školy, divadlu, svým blízkým a přátelům a teď už hlavně i sobě. Za to ale mám ty první tři dny zcela nabité, protože jsem si do volných chvilek dne dala směny v práci a tak mám zápřah od rána do večera. Jsem pak vždy hrozně vyčerpaná, ale beru to jako takovou menší daň za ty čtyři dny volna, který si pak mohu rozvrhnout podle svého. Vše se pak i líp plánuje. A díky tomu mám častěji možnost si udělat ten jeden den v týdnu jen a jen pro sebe. Ne vždy mám čas jeden celý den, ale aspoň těch pár hodin v týdnu se snažím pro sebe najít vždy. A je to skvělé, protože si skvěle odpočinu a často si i v hlavě srovnám spoustu myšlenek a to mě posouvá dál. A to je znát i na tom, že se věcmi méně stresuji než dřív, začínám opět chodit mezi lidi a přestávám se bát prosazovat sama sebe a být svá. Protože to je to hlavní. Je to tak prosté a přitom tak potřebné. Myslet na sebe je důležité, protože tím se udržuje vnitřní pohoda, bez níž by byl člověk neustále ve stresu. Dnešní svět je uspěchaný a plný nervů a proto je o to víc důležité se v něm najít čas jen pro sebe. Vše se pak totiž zvládá mnohem líp.

PS: Tenhle článek píšu už podruhé. Včera jsem ho úspěšně napsala, přidala i obrázek a dala uveřejnit a náhle mě to odhlásilo a já zjistila, že se neuložil. To je tak, když si jednou řeknete, že si to neuložíte vedle, že to bude v pohodě a on vás schválně blog potopí. A tak jsem si řekla- no stres dodělám to zítra (s tisícem nadávek v hlavě) no a je to tu. Jo, naštvalo mě to, ale stejně jsem nemohla nic dělat. Takže don't worry be happy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama