Na začátku července jsem si na dva týdny zajela k příteli do Švýcarska, kde od února bydlel u táty. Bylo to vlastně poprvé co jsem jela do jiné země než do svého rodného Řecka a musím říct, že to stálo za to. Podělím se s vámi o své zážiky i s pár fotkami. A pokud se chcete pokochat krásami Švýcarska skrz oko mého foťáku, můžete tak učinit i na mém facebooku kam jsem už před nějakou dobou přidala většinu svých fotek. Teď ale z naši fotoreportáži.


-první dva dny jsme si uživali hlavně sami sebe, protože jsme se dlouho neviděli, a tak nějak relaxovali. A aby jsme nebyli jen zalezlí doma, procházeli jsme se po okolí Hitzkirchu- městečka kde přítel bydlel. Bydlení to bylo takové skromné, pokoj v bývalém hotýlku, ale stačilo. A okolní příroda tam byla špičková. Stačil výhled na blízké jezero kam jsme se také jednou zašli smočit a krásné hory v povzdálí. A počasí také vyšlo celkem fajnové. Většinou sluníčko a jen pár slejváků a bouřek, které ale netrvaly dlouho.

-dny ubíhaly celkem rychle, ale pohodově. Večery jsme trávili s vínem a filmy. Nesměly chybět ani romantické koupele









-když už se pomalu chýlil den odjezdu rozhodli jsme se zajít k blízkému zámečku kousek za městem. Místo je to opravdu krásné a cesta k němu plná pěkných pohledů. Dokonce jsme cestou zpět našli útulnou stezku skrz les kde bylo ten den opravdu krásně.



-předposlední den jsme si navečír udělali maličký výlet do vedejší vesnice na pivko. Bylo to moc fajn a došli jsme do takové milé malebné staré hospůdky. Na fotce je cestou viděný starý dům, první v místní vesničce. Je prostě náherný. A to co se mi na švýcarských domech líbí nejvíc jsou ty okenice- které měla většina domů- je to něco krásného. A někdy byly okenice přidržovány zvláštními hlavičkami, které mě neuvěřitelně fascinovaly. Škoda že jsem si stihla vyfotit jen jednu u našeho domu.











-poslední den byl ze všech nejnabytejší. Shodou okolností se nám na ten den nastřádaly plány co měly být rozděleny do dvou dnů. Ale nakonec se to dalo pohodově stihnout a ještě mít čas na oběd před cestou. Dopoledne jsme se na mé přání zajeli podívat na hory. Cestou jsme navštívili ještě jeden blízký zámeček v němž sídlí základní škola. Moc pěkné místečko s parádním výhledem. Pak se jelo na pohoří alp. Cesty k němu byli klikaté a celkem strmé, ale dalo se to zvládnout. Potkali jsme dokonce mladíka, co to vyjížděl na kole :D. Nešli jsme samozřejmě úplně nahoru, ale kousek jsem se prošli. A bylo to tam nádherné. Svěží vzhuch, krásná příroda a ty hory. Také jsme si nasbírali kamínky s přítelem-naši společnou zálibu a kochali se okolím. Potom jsme zajeli do blízkého města Lucern, odkud jsme také měli odjíždět. Je to místo plné krásných domů, kašen, mostů a jezera. Je tam opravdu krásně a za těch pár hodinek procházky jsme toho viděli tolik a to stále nebylo vše. Odpoledne to bylo nádherné. Odjezd pak byl o to smutnější. Ale zakončení těch šestnácti dní ve Švýcarsku bylo úžasné. A zpět jsem jela s přítelem, který začně žít opět v Česku. Takže cesta byla fajn a jak probíhala přes noc tak i rychle utekla. A už teď vím, že se do Švýcarska určitě ještě několikrát podívám. Je tam krásně.




