Leden 2017

Terapie- recenze

10. ledna 2017 v 21:45 | Bublushka |  Filmy a seriály
Jedná se sice o starší seriál, ale ke mně se dostal asi zhruba před dvěma roky. Donesla ho mamka od jedné kamarádky, že se na to má podívat. Začly jsme na to tedy koukat spolu a hned od prvních dílů nás to zaujalo. Za jeden večer jsme shlédly spoustu dílů. Pak ale nějak nebyl čas a na seriál se pozapomnělo. Nedávno jsem si ale řekla, že bych ho docela ráda dokoukala. A díly jsem zas sledovala jak na běžícím páse. Chtěla jsem vědět jak to skončí a zde je má recenze.
Terapie je seriál o psychologovi, kterému se začíná rozpadat jeho osobní život, což zasahuje i do jeho práce. Seriál má 45 dílů a je pojat zvláštním způsobem. Každý díl je věnovaný jednomu dni v týdnu a každý den se věnuje jiné osobě. Mohlo by se to zdát chaotické a zdlouhavé a nevím jaké by to bylo sledovat týdně v televizi, ale při sledování podle svého gusta se mi tento způsob líbil. Každý měl svůj prostor a díly byly tak plné a nesmíchané. Našla jsem si své oblíbence, jejichž terapie mě nejvíce bavily, hlavně Linda, šestnáctiletá dívka, která mi asi přišla nejvíc blízká. Za to mě ale zprvu rozčilovala párová terapie Michala a Jany, protože mi přišlo že nikam nevedla. To ale byl účel a postupně se ukázalo, že to k něčemu vedlo a mělo smysl a začlo mě to nakonec zajímat. Seriál celkově byl postaven tak, že vše díl od dílu gradovalo a nic se nevyřešilo úplně podle přestav, ale vlastně tak nějak reálně. To na seriálu oceňuji nejvíc. Tu realičnost. Má skvěle napsané dialogy a vlastně i režisérská práce a herecké výkony jsou skvělé. Promlouvají slova, gesta, prostředí. Všecko. A nejvíc na tom právě oceňuji tu realičnost. Seriál si na nic nehraje, popisuje život a terapie jak jsou a jak působí na lidi. Nejedná se o nějakou pohádkovou vyprávěnku o tom jak se všichni vypovídali, přišli na problém a vše se obrátilo v dobré a tradá happy end. Tady se jednalo o syrovou pravdu, která mohla být rozpačitá, depresivní a smutná, ale přesně taková jaká je. A vlastně i s troškou naděje, jakou život i přese všechno má. Pro mě seriál nemá žádné chyby. Roden v titulní roli exceloval, mám ráda jeho role a tuhle zvládl bravurně a herecké výkony měly skvělé všichni herci. A to jak mě někteří rozčilovali vlastně bylo tím, jak skvěle to hráli, byli tak opravdoví. A objevilo se i několik překvapivých zvratů, které jsem nečekala stejně jako hrdinové. Seriál ve mě vyvolal tolik emocí, od smíchu, rozčilení až k touze k pláči. Konec je sice rozpačitý a zdá se beznadějný, ale zrovna tady to bylo přesně na místě. A možná se vše nakonec ještě vyřeší ve dvojce, který je též natočena a na níž jsem zvědavá. Teď je tu ale tento seriál na nějž píšu recenzi. A musím říct, že je opravdu skvělý. Pro někoho, kdo nemá k psychologii a terapii osobní vztah nebo zájem může být seriál nudný, nebo o ničem, prostě tlachání depresivních lidí, ale tak to není, pro mě to byl seriál plný mouder a hlubokých dialogů a já jsem z něj nadšená a v hlavě mi zůstane hodně dlouho. O to víc mě těší, že se jedná o českou tvorbu, protože jsem nad ni skoro zlomila hůl. Ale vím, že vše je jen o dobrém scénáři, protože herce tu máme dobré a tenhle seriál mělo v rukou mnoho skvělých lidí a proto se tak povedl. Jedná se prý o inspiraci americkým seriálem, ale to nemění nic na tom, že se to povedlo. A myslím, že si česká verze šla svou cestou a ta je skvelá. Jsem zvědavá na druhý díl a mohu jen doporučit. Ať už jako náhled na to jak psychoterapie funguje, nebo jako zajímavý vhled do života několika lidí.
Výsledek obrázku pro terapie seriál

http://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gif

Další vánoce a rok za námi aneb. už to není jako dřív

10. ledna 2017 v 14:46 | Bublushka |  Kecy
A je to zase za námi. Další rok i vánoce uběhly jak voda a nechali nás s různými dojmy. Mě hlavně s tím že už to nějak není jako dříve. Vánoce pro mě letos byly takové... nijaké. Bylo hezké jak bylo vše svítivé a barevné, že se sešla rodina a udělalo dobré jídlo, ale nějak jsem si to letos neužívala jako kdysi. Je to nejspíš i tím jak už většinu času trávím jinde v Praze a ještě pár dní před vánoci jsem byla ve škole. Přijela jsem domů dva dny před štedrým dnem takže jsem se vyhla všem přípravám a přišlo mi že to jde nějak mimo mě. Sama jsem se donutila udělat svou část cukroví, tentokrát dvě dávky, ale že by mi to nějak zvýšilo vánoční náladu se říct nedá. A pak nastal štedrý den. Letos jsme ho započali o něco dřív a večeřeli jsme už kolem třetí odpoledne takže to byl spíš takový štedrovečerní oběd. Mamka totiž jela večer do práce a tak jsme to chtěli stihnout aby jsme pak byli chvíli ještě spolu. Po jídle jsme šli rozbalovat dárečky, já zase tradičně rozdávala. A ani to letos nebylo ono. Letos jsem neměla dárek co by mi vyloženě udělal radost. Dostala jsem převážně oblečení a kosmetické doplňky a jednu zajímavou učebnici. Vše se hodí, využiju to a dost z toho je i hezké a ráda to budu nosit, ale i tak se žádné to nadšení nekonalo. A to já se letos snažila všem dát něco co jim udělá radost. To se mi povedlo hlavně u bráchy, kterému jsem dala hrneček s motivem poke-ballu, z čehož měl opravdu radost. Samotnou mě mrzelo že mamce jsem letos nějak nevymyslela nic kloudného a dala jí jen čaj, sladkosti a voňavou svíčku- vím že z toho bude mít radost a měla, ale i tak jsem chtěla něco lepšího. Ale já sama vlastně taky nic výrazného nedostala. Prostě rozbalování dárku bylo jen jako zjišťování co mám nového, ale nic překvapujícího se nekonalo. Škoda, asi toho chci moc. Ale no chybí mi ta radost a nadšení z dětských let, to bylo všechno pěkné. Teď už vánoce beru spíše jako rodinný svátek kdy se po dlouhé době všichni můžem vidět- to je hezké, ale pro to se může přece vyhradit i jiná doba. No jsem asi moc pesimistická :D ale to jsme celá já no. A silvestr jsem si letos taky moc neužila protože mě zas přepadly ty moje depky- jo já si vždy umím najít nejlepší dobu :D. Ale říkám si nový rok, nové příležitosti. Minulý začal na nic, ale postupně se začalo dařit, tak snad to letos bude ještě lepší. Předpoklady pro to jsou.
A jinak vám přeji šťastný nový rok plný krásných chvil a toho po čem toužíte.
-moje hromádka :)