Jaký byl Brutal Assault 2016

28. srpna 2016 v 21:18 | Bublushka |  Historky
Stejně jako rok minulý i předloni jsem i letos vyrazila pracovně na metalový festival Brutal Assault v Josefově. I tento ročník byl plný zážitků, skvělé hudby a fajn lidí a letos jsem konečně dělala to, co jsem chtěla- točila pivo.


Do Josefova jsem dorazila s předstihem- o den dřív, abych se mohla v klidu ubytovat a zařídit vše potřebné. Bohužel však vzhledem k nevydařeným plánům v Hradci jsem v Josefově byla už kolem desáté hodiny a osoba odpovědná za zařízení stanování se měla objevit až ve tři. Proto jsem musela počkat. Dala jsem si pivko, snědla svačinu a jen čekala. Nakonec to celkem uteklo a seznámila jsem se dokonce s pár mými budoucími kolegy, kteří čekali na ubytování také. A nakonec, s ještě hodinovým zpožděním, jsme se dočkali. Dostali jsme pásky, vstup do kempu a podepsali smlouvy. Tím bylo pro tento den vše zařízeno. A tak se mohlo užívat.
(první pivčo a chill po příjezdu na místo )
Nejdřív jsme si samozřejmě museli postavit stany. Letos jsem byla se stanem odkázána sama na sebe a překvapivě jsem to i s malou asistencí a okoukaní toho, jak to dělají ostatní, celkem zvládla. Stan byl jakštakš postaven a dalo se v něm bydlet. A pak, když už byli se stavením všichni hotovi, jsme se s mou nově vytvořenou partou rozhodli trochu vyrazit ven. Nejdřív jsme zašli do takové v Josefově zapadlé hospůdky, kterou bych na tom místě nikdy nehledala, za kámoši jedné dívčiny. Společnost to však nebyla moc podle mého gusta a tak jsme se po nějaké době ještě s jednou holčinou vrátili zpět do campu. Tak už na náš čekala dívka, které přišli její přátelé, a zprvu jsme se rozdělili, a teď už jsme společně zapadli do jejich velkého stanu a tam blbi do večerních hodin. Já nakonec šla spát poměrně brzo, ale ono to k vyspání na tvrdé zemi a ve stanu moc nepomohlo.
A nastal ten slavný první den festivalu. Na smlouvě jsme měli napsáno, že se máme na jedenáctou dostavit na naše stanoviště, kde nás zaučí novému způsobu bezdotykového placení. Proto jsme s naší nově vytvořenou partou vyrazili hledat svá stanoviště. Bohužel nikdo z nás nebyl na stanovišti spolu, takže jsme se pak sobě vlastně na celý festival ztratili.
(Deštíček...celkem slejvák :D)

Zaučení proběhlo celkem rychle- nebylo na tom nic složitého a začalo se s prací. Zjistila jsem, že mám denně třináctky od 13:00 do 2:00 do večera. A ten první den mi k tomu ještě přibyly ty dvě hodiny kvůli zaučení. No, byl to celkem záhul a vzhledem, k tomu, že se mi ve stanu špatně spalo, jsem byla i stále vyčerpaná. Ale nějak se to zvládnout dalo. Občas byli dlouhé fronty, které se zdály nezastavitelné, ale i ty měly konec a střídaly je pak chvíle, kdy jsme spíše jen nečinně seděli a čekali na lidi- to hlavně v nočních hodinách. Počasí bylo ale pro pivo ideální, takže ani moc nepěnilo a dalo se točit skvěle a rychle. Docela mi to šlo. A ve chvílích únavy, jsem se usadila k pokladně, kde stačilo jen klikat a přijímat objednávky. Nebylo to nic těžkého, ale vzhledem k počtu hodin to bylo dost náročné.
Hudbu jsem si letos užívala naplno. Byla jsem na skvělém stanovišti. Na vyhlídce- takovém kopci s placeným vstupem, odkud byl krásný výhled na oba hlavní stage. Vše bylo skvěle (někdy až moc) slyšet a tak jsem viděla a slyšela ty nejlepší kapely při práci. Letos to vyšlo opravdu pěkně.
A měli jsme i fajn vedoucí, která nám vycházela vstříc s pauzami na jídlo a mě dokonce dovolila zaběhnout si na hodinu na svou oblíbenou kapelu Septic-flesh, kvůli níž jsem vlastně na tento ročník šla. A bylo to neuvěřitelné. Show byla úžasná a už jen z pohledu na tvorbu pódia, jsem nadšením, div neskákala. Doby, kdy budu moc vyrazit, jsem se nemohla dočkat a pak už jsem běžela jak splašená, abych zabrala nějaké fajn místo. A když pak konečně kapela dorazila na pódium, s ostatními jsem ji náležitě přivítala. Vybrali opravdu bezvadné songy a zablbla jsem si náramně. Ta atmosféra byla tak syrová a společně s ostatními, kteří si tu užívali stejně, to mělo úplně jiný rozměr, než poslouchání písniček doma. Bylo to něco skvělého a nikdy na to nezapomenu. Škoda jen že to bylo tak krátké.
(Mí milovaní Septic Flesh... dokonalá atmoška :3)

Bohužel co nepříjemného mě čekalo potom, byla daň za dlouhé stání v těžkých botách. Vzhledem k tomu, že první den festivalu propršelo a všude bylo bláto (na kterém se mi povedlo i hned první večer při návratu do stanu po tmě uklouznout) a celkem zima, mě ani nenapadlo vzít si jiné boty. Ale chvíli po návratu z kapely mě začaly v botách tlačit nohy a tak jsem se je ve volné chvilce rozhodla sundat. A k mému zděšení jsem měla nohy jako balon, hlavně levou, která děsně opuchla a začala i neuvěřitelně bolet. Večer jsem proto strávila bosa a v bolestech. Nikdy by mě nenapadlo, že otlačení ze špatných bot a únava může tak bolet. Celý zbytek dne jsem proto byla celkem nefunkční a po směně jsem se nějak dobelhala do zdravotního centra, kde mi řekli, ať nohy jen chladím a nechám odpočinout. Pak jsem dopajdala do stanu, kde jsem se po sprše snažila nějak nohu zchladit mokrým ručníkem, ale nijak dvakrát to nepomohlo. Naštěstí už druhý den noha tolik nebolela a dalo se na ní stát. Nohy pak byly den po dni méně opuchlé, ale zcela splaskly až doma, asi čtyři dny na to a do teď mě ta levá občas mírně pobolívá a při doteku stále. Nojo, práce na nohou prostě není pro mě. A to nemluvím o tom, jak mě bolely záda.
(Moje ověšená ruka, má maličkost na koncíku a mé točení pivča)

Poslední den festivalu už se nějak přežil. To už jsem raději celý den seděla na přepravce od kelímků a spíše byla u pokladny než abych točila. Byla jsem už celkem vyčerpaná a chtělo se mi domů. Také jsem utratila poslední vyfasované žetony, které jsem letos nemohla proměnit za peníze, tak jsem si je užila v každodenní kávičce a dobrém jídle. Když jsem pak konečně byla propuštěna z poslední směny, ještě jsem si zaskočila pro absintovou limču, po které jsem toužila celý festival, ale večer nikdy nebyla nálada. Letos mě ale nějak nebrala. Nebyla špatná, ale nějak mi nepřišla k chuti, tak jsem si ji nechala do druhého dne, kdy zhořkla a nebylo to ono- a vzhledem k tomu, že už zavírali v době, kdy jsem si ji kupovala, tak mi tam ani nedali meloun, takže to nebylo ono. Celkově mě letos ten festival moc nebral. Stále jsem byla pohroužená do vlastních myšlenek a ani jsem si ho moc neužila. Ale pro Septic-flesh a fajn výdělek (letos nám zvýšili plat o dvacku na hodinu, takže se to fajnově projevilo na výplatě a proplatili mi vše- i tu propařenou hodinu :D) to za to stálo. Jestli však pojedu příští rok netuším- bude záležet na kapelách a náladě.
I tak byl ale letošní ročník opět vydařený a i přesto, že neměl nějaká velká hudební jména, přitáhl rekordní počet návštěvníku všech zemí a náležitě se povedl.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 periastringer periastringer | E-mail | Web | 16. září 2016 v 13:36 | Reagovat

Vždy jsem tam chtěla jít, ale jaksi nemohu. Tak snad sis to užila aspoň ty :)

2 Bublushka Bublushka | Web | 20. září 2016 v 10:18 | Reagovat

[1]: tak třeba zajdeš až budeš starší, já tam taky mohla až když mi bylo 18 :)
a jo, bylo to super 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama