První maturitní test za mnou a mě provázejí smíšené pocity...

1. května 2015 v 13:45 | Bublushka |  Historky
Včerejšek pro mě byl zásadním dnem, protože jsem měla svojí první maturitní zkoušku. Z francouzštniny. Den předtím jsem nebyla nijak nervózní, brala jsem to tak nějak v pohodě, že to nějak dopadne, ani jsem se nijak moc nepřipravovala, protože jsem ani netušila jak. Když jsem si totiž předtím dělala nanečisto jeden test na netu, dopadla jsem poměrně slušně- prošla bych. No, ale nastal ten slavný den, kdy jsem si chtěla přispat, protože jsem měla možnost jet do HK až odpoledne.

Probudila jsem se však už v sedm ráno a nějak se mi už nechtělo spát...takže spací bonus jsem nevyužila. Nakonec jsem vstala, pak strávila příjemný čas povídáním s mamkou a čas utekl, že bylo čas jet. No tak se jelo a já náhle ucítila takový divný tlak v břiše- klubala se nervozitka. Ale jen mírná. Šla jsem do školy, kde jsem měla ještě čas, tak jsem čekala s dalšíma spolužačkama, které na test šly taky. Je nás letos jen šest na maturu z frániny, náš ročník měl jen jednu třídu s fráninou a víc z nás už nechtělo... No ale čas pokročil. Ještě jsem si došla na záchod, abych pak nemusela utíkat od testu a šla do třídy. Tam už byl zbytek osazenstva, všichni viditelně ospalí a také mírně nervní jako já. Někdo se ještě snažil na poslední chvíli narvat do hlavy nějaká pravidla čučením do papírů, ale já se k nim nepřidala, protože by mi to asi ani nepomohlo. Jen mě teda trochu vystresli, protože mi došlo, že toho zas tak moc neumím.
A pak to nějak rychle přišlo, že paní, která nás tam měla na starosti- a já jí nikdy neviděla, nás rozsadila, seznámila s průběhem testu a dala nám papíry s tím, že je máme očíslovat. Stránek mi přišlo nekonečně mnoho, i když ze zpětného pohledu devět není zas tak hrozných... ale i tak.
Začalo se s poslechem. První část jakštakš šla, jednalo se o poslech, který jsme už jednou dělali a otázky nebyly tak nejasné. Ale pak měl následovat další poslech o osmi zásadách slušného chování ve Francii, či něčem takovém... A tak nám bylo puštěno něco, co však s timto tématem nemělo vůbec nic společného. Paní, která prý učila němčinu, slovům vůbec nerozuměla, ale my částečně jo. Už při první vetě jsem beznadějně hleděla na slova na papíře a pak zvedla hlavu a viděla, že v tom nejsem sama. Byl to divný pocit- skoro jakoby to byla moje chyba, což je blbost. Ale bylo nám řečeno, že nám poslech (potom co jsem ani v následujících nenašli schodu) musí pustit dvakrát a když se zjistí, že nesedí, že se tato část nebude počítat do hodnocení. Náhle jsem byla o dost nervóznější a měla jsem takový divný pocit- i proto, že jsem si říkala, že na poslechu si nasbírám body, protože ten mi docela jde. Ale šlo se dál, pustily se nám další poslechy a šlo se na část čtecí a gramatickou... U toho jsem znervózněla ještě víc. Nějak jsem si nebyla jistá svými odpověďmi téměř nikde. Ale zakroužkovala jsem všude něco, pak to mírně překontrolovala, i když jsem vlastně nevěděla moc co kontrolovat. A pak jsem se asi jako čtvrtá zvedla a papíry odevzdala.
Byl to zvláštní pocit. Ten test byl takovej divnej a já čekala, že bude úplně jinej. Pak jsem šla a vyměnila pár slov se spolužačkou, co od testu odešla o trochu dřív... na něčem jsme se asi shodly, ale moc jsme úlohy neřešily. Já pak ještě chvíli čekala a nakonec šla v doprovodu spolužaček, co v tu samou dobu psaly němčinu. Pak jsem dorazila k mamce do práce a jak jsem vyjádřila své pocity, bylo to stále stejné- "Nevím" . A fakt nevím. Nemám ponětí zda to mám dobře a trochu mám strach, že jsem to nedala. Ale máme hodnou učitelku, která nás nechce vidět už v září u náhradní matury, takže to třeba i díky ní nějak vyjde, prý to vždy nějak udělá, že to na čtyřku aspoň dáme... Ale stále mám strach a nevím. Prý výsledky budou 12.5, kdy nám má přijít mail, ale jen když jsme to nedali. Takže budu celej den čekovat mail a doufat, že nic nepřijde. Ale mám to už za sebou a doufám, že v záři nebudu muset psát znova. Uteklo to děsně rychle a bylo to takový divný... ale je to za mnou

Večer jsem si pak odpočla u telky u zajímavého filmu, u nějž mě však mrzel otevřený konec, kdy bych hrozně chtěla vědět, co bude dál a jak to hrdinové budou řešit... Jinak ho vřele doporučuji (je o dvou milencích, kteří se zamilovali v koncentračním táboře, podařilo se jím utéct, ale pak se sobě ztratili a oba si o sobě mysleli, že jsou mrví, ale po třiceti letech zjistí, že ne...) opravdu je to zajímavý a pěkně udělaný film- a překvapivě německý- a jeho název je Ztracený čas.
A pak jsem šla spát a spala dnes skoro do deseti, protože mě včerejšek nějak dost vyčerpal.

Teď mě čeká příští týden písemná čeština a ájina a pak přijímačky na vysokou do Olomouce a pak ústní. Je to divné, jak ty roky utekly a je to už tady... Už ale, aby to bylo za mnou. A snad to zvládnu :D

PS: Dnes jsem se objevila jako blog dne :), poslala jsem na doporučení článku na blog.blog.cz mail s doporučením na můj blog na blog@blog.cz a vyšlo to- a hned se tu objevilo více komentářů- tak snad to pomůže a více komentářů bude teď pořád.
- je tam :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bara-moda bara-moda | E-mail | Web | 1. května 2015 v 15:43 | Reagovat

Gratuluji k blogu dne! :-).A ke článku,máme taky spousty písemek,myslela jsem si že už to nedám :-D

2 deina-b deina-b | Web | 2. května 2015 v 18:45 | Reagovat

Držím palce s maturitou, naprosto tě chápu - letos jsem psala to "uhozené" testování na přijetí na gympl od CERMATU a byla jsem docela v šoku po zjištění, co VŠECHNO nám tam dali.

3 Terka Terka | E-mail | Web | 2. května 2015 v 20:53 | Reagovat

Já se nejvíc bála didaktického testu z angličtiny a pak taky slohovky, ale obě jsem dala. Teď si nevzpomenu, na čem jsem byla lépe, ale mám dojem, že právě na té slohovce, didakťák byl docela těžký... navíc, nikdy jsem neměla ráda poslech, protože člověk nemůže vědět, kdo tam bude mluvit, relativně se na to nemůže ani připravit a to je pak náročnější... vlastně může, když sleduje seriály v originálním znění. :-)

Ten film mi zněl jako Colette... a mám dojem, že jsem o něm už slyšela. Možná se na něj podívám, uvidíme. :-)

K Blogu dne gratuluji. :-) Já na blog@blog.cz napsala pár návrhů na články, tak uvidíme, jestli se nějaký uchytí a objeví se buď v Blogu dne nebo v pohyblivém boxíku. :-) Už jsem byla Blogem dne dvakrát a ani jednou jsem tam nemusela psát. :-D Jenom když jsem chtěla trochu zpropagovat jeden sraz, co jsem chtěla uspořádat (nakonec se nekonal), požádala jsem o propagaci. :-)

4 Bublushka Bublushka | Web | 3. května 2015 v 10:20 | Reagovat

[2]: jo, to chápu, jsem ráda, že už tohle mám za sebou a prošla jsem si tehdy ještě poměrně normálními přijímačkami, to co letos zavedli mi přišlo taky hloupé... sama jsem se letos divila u národních srovnávacích zkoušek, které jsou na podobném principu, jaký blbosti tam byly, no holt si to nevyberem :)

[3]: jo, ono celkově se na tu písemnou maturitu moc připavit nedá, otázky buď sednou nebo ne a jestli jsme toho dost narvali do hlavy ve škole... ale jo ty seriály fakt pomáhaj :)
a u toho blogu dne jsem se sama divila jak to bylo jednoduchý :) a tobě držím   palečky ať ti ty články vyjdou :)... ono občas trochu té sebepropagace neuškodí :-D

5 Aly Aly | E-mail | Web | 3. května 2015 v 12:34 | Reagovat

Já až se bude blížit maturita.... To bude pak i zajímavé mě sledovat. :D

6 Matla Matla | 3. května 2015 v 12:58 | Reagovat

JOjo- komentáře budou pořád ;-) Gratulace!
A s maturitou neboj- nějak to dopadne. Já jsem byla ročník, co psal jako první tu státní maturitu a taky to dopadlo. A taky jsme do poslední chvíle netušili, jak to dopadlo... Ale ještě tě čeká ústní Francouzština, nebo ne? Držím palce :-)    ;-)

7 Bublushka-adminka Bublushka-adminka | Web | 3. května 2015 v 15:06 | Reagovat

[6]: jo snad jo :)
díky za podporu, snad to zvládnu no... jo čeká mě ještě Francouzština ústní, ale  z té už tolik strach nemám- i když nejsem si zcela jistá vlastně ničím... no snad to vše vyjde no- pak na to budu ještě dlouho vzpomínat :D 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama