Kompars na Galashow60 aneb. jak jsme za tleskání a čekání dostali stovku

20. dubna 2013 v 17:08 | Bublushka |  Historky
Bylo pondělí a třidní učitelka za námi přišla do třídy, že Česká televize natáčí něco k výročí jejích 60-ti let a potřebují děcka na kompars. Nejdřív to nabídla těm nejlepším žákům, ale z nich nikdo nechtěl a tak se pak přihlásil kdo chtěl. Nebylo nás moc. Jen pět a čtyři z nich si zapsala, mě mezi nimi. A pak šla a já si v duchu přála jet. No a vyšlo to a ještě dva spolužáci. Měli jsme den na to jet do Prahy ve společnském oblečení na natáčení Galashow 60.
Měla jsem fakt radost, vyšlo mi to a zase se mi splnilo přání a spolužáci co jeli se mnou, měli viditilně také radost, aspoň jeden z nich. Ten druhý se nakoenc ještě vyměnil s chlapcem, který jet chtěl ale nebyl vybrán. No a to jsme nečekali co se bude dít. Slíbili nám malé občerstevení a i peníze- to znělo pěkně :D. Ale...

Pak nastal den D. Hned den na to v úterý jsem si odbyla jednu hodinu ve škole a šla ven čekat na autobus, který přijel s tím, že nevěděl, že se naše škola stěhovala :). Bylo nás tak asi třicet děcek v chumlech ze svých tříd a čekali jsme jen na to, až budeme moci nasednout do autobusu. A pak ta chvílie nastala. Jelo se.
Já celou cestu poslouchala hudbu a hleděla z okna- Se spolužáky jsem si ani nepovídala, ani oni semnou, ale na to jsem zvyklá tak mě to nijak nermoutilo :-). Než jsme přijeli na místo jednou jsme špatně odpočili do jakési části vesničky, kde se nezdálo, že by bylo studio. Autobusák musel v úzké uličce otočit a vrátit se na cestu kde špatně odbočil. Na rozloučenou nám ještě zamávaly učitelky z místní školky. A pak jsme dojeli na místo. Kousek odtamtud bylo studio, docela mimo od cetra prahy, kterým jsme ani neprojeli. Jakési T3D studio. A tam... Byli jsem mezi prvními a pověření nás odvedli do stanu. Byly tam lavice a stoly a na nich naše občerstvení- voda a sušenky. Nic víc :D. A taky nám bylo oznámeno, že budeme ještě asi hodnu čekat. Tak oukej. Z hodiny se staly dvě, ale nakonec se přece jen něco začalo dít a dveře studia se otevřely.
Šli jsme, naše elita z různých škol na velkou misi. Posadili jsme s na židle do velkého sálu plného světel a museli se několikrát přesovat, aby to nevypadalo, že je sál prázdný. A když byla vyzuální stánka nás diváctva hotova a já seděla v první řadě na kraji začalo se něco dít. Režisér akce nás přivítal a řekl nám jak a kdy máme, tleskat a mohlo se začít. Přišla Lucka Bílá a hned se podivila nad našim nízkým věkem "Vy jste mláďátka." řekla svým pisklavým hlasem. Pak se na pokiny režiséra postavila kam má, na prosvětlené schody a mohla začít zpívat. Byly to krátké útržky známých písniček mezi kterými jsme museli tleskat. Nebylo to špatné...ale... Pak se vyfotila s diváky sedícími uprostřed a nějakými vzadu a šla. Po ní náseldovali Olimpici a No Name s Mirem Žbirkou. Tleskali jsme, všichni se fotili s diváky sedícími ve prostřed a byl konec. Tedy zatím konec první části. Tleskali jsme a posloucahal jak zpěvácí zpívají na playback a hlasitě nadávájí. Pak nám bylo poděkováno za potlesk a byly jsme vypuštěni z jámy lvové. Na přestávku dlouho tak hoďku maximálně hoďku a půl, která se protáhla na hodiny tři.
Snědli jsme a vypili své štedré občertvení a čekali a čekali. Někdo si krátil čekání hraním karet, povídáním či hraním her na mobilu. Já se procházela po okolí nebo sledovala ostatní či seděla s položenou hlavou na stole. Nic lepšího se dělat nedalo. A dostala jsem propagační materiál- ošklivou klíčenku s logem české televize...
Ale čekání se nakonec vyplatilo a mohli jsme jít. Nechápu moc, co takovou dobu nacvičovali, když jejich odehrání bylo za hoďku hotové, ale to je teď fuk. Opět byl playback, opět jsme tleskali a tentokrát Kolářovi, Onřeji Rumlovi a ještě nekomu jehož jméno si nepamatuji. Nebylo to ošklivé...ale. Nijak mě to nenadchlo, ale až to budou v květnu v telce dávat, budu se koukat... budu tam přece jááááááááááááá v hledišti :D.
No pak se vše odbylo, byli jsme pochváleni za to, jak jsme skvělé publikum a mohlo se jít. Jaká úleva.
Jsem vážně ráda, že jsme tam nejeli i další den, kdy měla jet další parta tleskat něčemu jinému. Těšila jsem se a byla jsem poměrně zklamána. Ale aspoň vím, jak to chodí a viděla jsem pár český celebrit. A je trochu škoda, že jsme tleskali zpěvu a ne scénkám, které mají na Galashow taky být. Ale co... aspoň něco :D.
A dostali jsem stovku-představte si.

Tak jsem tedy jela někam kam jsem se těšila, fakt jsem si přála jet a s odstupem vím, že znova bych už nejela. Ani kvůli té stovce, šušence a vodě :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama