Chvíli jsem nic nepsala, ale protože se mi začlo stýskat a přibylo pár komentíků zachtělo se mi připsat nějaký článeček. No vecpu vám sem zase své problémy abych se jich trochu zabvila :-). Nezlobte se na mě, ale já to potřebuju :-).
Jsem ted pořád tak na vážkách. Ani nevím jestli jsem šťastná nebo smutná, ale řešit se mi to nechce. Proto prostě žiju tak jak to jde. Mám v životě moc fajn lidi se kterýma nemám problém se bavit a vždy je mi s nima fajn a nemám potřebu se skrývat pod nějakou slupkou. Ale pak jsou tu lidé o kterých nevím co si mám myslet a buď s nimi nechci mít nic společného a nebo chci, ale bojím se jejich rekace tak radši nic nědělám. Ubíjí mě to, ale stále jsem nepřišla nato, jak to překovat. A říkám si, že to možná tak má bejt a když to přestanu řešit uleví se mi a možná i zmizí můj strach.
Jo asi fňukám a kdekdo by mi řekl, že moje problémy by chtěl mít. Tak klidně, já bych si je s chutí prohodila abych aspoň na chvíli řešila něco jiného. A můžu se odvolávat na to, že aspoň jsem zdravá? Já nevim, jsem asi zdravá ale poslední dobou mi je furt špatně. Asi z toho všeho, ale mám někdy strach. Ne nic to nebude, ale v pořádku uplěn nejsem. Nejspíš to je vše jen z mýho trápení a přejde to až toho nechám.Ale to chvíli bude trvat. A asi si to musím projít abych na něco přišla.
Ale včera při obědě mi vážně šibalo. Měli jsem k obědu králíka. S tím já nikdy neměla problém, králíka jsem měla ráda a nebrala jsem v potaz že mám nahoře v pokoji svýho domácího, ten je přece jinej ne? Ale tak nějak když jsem předtím na svoují králici promluvila mi pak to maso moc nechutnalo. Nechvi bejt vegetatriánka, stále si myslím, že mám maso ráda. No ale prostě se mi to včera nějak nechtělo jíst. A častěji nemám ted chuť na maso. Asi nemám co na práci, když to takhle řeším. Ale ten králík se mi fakt jíst nechce. Ne teď. Možná jen potřebuju ted změnit stravu a tak si můj mozek vymýšlí takový kraviny. No maso jíst furt nemusím, ale z jídelníčku ho neodstraním. Taky protože doma maso jíme normálně.
Ble ble, řeším kraviny a furt mě to baví. A teď ti kluci. Koukám ted skoro na každého a hledám v jeho očích zájem. A začíná se mi jich líbit čím dál víc. Asi mi to vše začíná lízt na mozek a nebo je to vše takhle normální. Ale já nevím co je normální a sama si přijdu šiblá a divná. Vždyť švechno mám jinak než ostaní. Dříve mi to vyhobobalo ale ted mi to trochu vadí, ale měnit to nechci.
Buhaaaaaaa co mám dělat, asi přestat řešit kraviny a konečně se převíst do realitiy. Jseme ráda že aspon na tu školu se víc soustřědím i když to není nic extra. A veřím, že to bude stále lepší a lepší. Škoda jen že to tak není už teď.
Ale začla jsem opět trochu psát a hrát na kytaru. Což ej fajn. A napadá mě taková kravina že jsem hippík :D. Mír a lásku... :D.





