Věřím? Já sama nevím. Stále v tom nemám jasno i když říkám, že věřím když se mě někdo zeptá. Asi jo. Něřím v to že nad námi je nějaká vyšší síla, která možná ovládá i osud. Jako bychom my bili simíci s nastavenou vlastní vůlí. Ale i tak nás bůh "hráč" stále ovládá.
Ale když se mě někdo zeptá jakého vyznání jsem, řeknu žádného. A to neznamená, že nevěřím... prostě jen věřím v NĚCO a pro to se nemusím přiklánět k nějaké víře. Je to jen o pocitu.
A pak přemýšlím proč vůbec těch náboženství je tolik. Křeštansví, judaismus, budhismus, Islám... a ještě mnoho dalších známých i pro bežné lidi neznámých. Je to přesně jako lidi. Nikdy se nedokážou dohodnout na jednom. A když ano, tak jen ve svém hloučku a to je ten druh náboženství.... ti ostaní jsou špatní a vyznávají jiné. A přitom jsou náboženství založená na stejném principu. Tedy aspoň Islám, Křestanství a Judaismus. Víra v jednoho boha, které ho však každý jinak nazývá a uctívá ho jinými zpsoby (které si ale vymýšlejí sami lidi). A pak tu jsounáboženství s více bohy. Prostě lidi nebavilo věřit jen v jednoho a božstvem si nahrazovali věci, kterým sami nerozuměli. Zdálo by se tak, že nástupem vědy nábožeství upadává. Možná na to mněco je- už nevěří každý... a ten co nevěří není považován za vyvrhel a kacíře. Ale vzheldem k tomu, že je o mnoh lidí dřív než ve středověku, tak je asi možné, že počet věřících lidí je stále stejný, jenom procentuálně už je to jinak.
Já náboženství neodsuzuji. Ať si člověk věří v co chce- je to jeho věc. A není to jedno?... přece nezáleží na tom čemu člověk věří, ale na tom jaký je.





