Toto téma mě trošku rozesmutňuje protože k němu vlastně nemám co napsat. Ale pak mě naopadlo že bych mohla napsat něco o své "dětské" lásce ze školky :-). Nebylo to nic extra, ale trošku jo :-).
Byla jsem na jeden rok tady v české škocle, než jsem šla do školy a mezi tím jsem poznala i malou lásku. Ani nevím jak jsme se skamarádili a začali se mít radi, ale vím aspoň že to bylo. Ale ani si nepamatuju že bych citíla nějakou lásku. Spíš mě měl rád on, ani nevím proč to tenkrát začalo. A ani s ním moc společných vzpomínek nemám. Jen tu jak jsme si dávali pusinky v keři a dva kluci nás z venčí hlídali :-).
Ale taky vím že jsem mu pak v první tříde asi ublížila. Když se mě po prázdninách ptal jestli ho mám pořád ráda odvětila jsem že ne a on smutný odešel. Jo bylo to ode mně ošklivé, ale už jsem se mu za to v chudu omluvila a on to určitě dávno zapoměl :-).
No jinak já si s klukama vždy rozuměla dobře. Jsou fajn. Ale proč bych s nima měla být jen kamarádka?





