Listopad 2012

11. den - nastav svůj přehrávač na náhodný výběr a napiš prvních 10 písniček, které přehraje

28. listopadu 2012 v 16:16 | Bublushka |  Něco o mě
Vzheldem k tomu, že mám mobil stále nastaven na náhodné, tak prostě napíšu co se tam objeví :-).

Rihana- SM

Septich Flesh- Pyramid God

Le Modne- Vzducholoď

Tool- The Pot

Lady Gaga- Bad Romance

Selena Gomes- Love you like a love song

Lady Gaga- Born this way

Septich Flesh- Lovecraft's death

Lady Gag ft. Beyonce- Telephone

Mariln Manson- Sweet dreams


...sakra mám tam moc často Lady Gagu :D... a pak tam nebude zas skoro vůbec :-).
No moc to neodpovídá mému poslouchání ptž bych něco učitě přeskočila :-)
Pop music

10. den - popiš svou první lásku a první polibek

28. listopadu 2012 v 16:04 | Bublushka |  Něco o mě
Toto téma mě trošku rozesmutňuje protože k němu vlastně nemám co napsat. Ale pak mě naopadlo že bych mohla napsat něco o své "dětské" lásce ze školky :-). Nebylo to nic extra, ale trošku jo :-).

Byla jsem na jeden rok tady v české škocle, než jsem šla do školy a mezi tím jsem poznala i malou lásku. Ani nevím jak jsme se skamarádili a začali se mít radi, ale vím aspoň že to bylo. Ale ani si nepamatuju že bych citíla nějakou lásku. Spíš mě měl rád on, ani nevím proč to tenkrát začalo. A ani s ním moc společných vzpomínek nemám. Jen tu jak jsme si dávali pusinky v keři a dva kluci nás z venčí hlídali :-).
Ale taky vím že jsem mu pak v první tříde asi ublížila. Když se mě po prázdninách ptal jestli ho mám pořád ráda odvětila jsem že ne a on smutný odešel. Jo bylo to ode mně ošklivé, ale už jsem se mu za to v chudu omluvila a on to určitě dávno zapoměl :-).
No jinak já si s klukama vždy rozuměla dobře. Jsou fajn. Ale proč bych s nima měla být jen kamarádka?


9. den - jaká doufáš, že bude tvá budoucnost

25. listopadu 2012 v 18:00 | Bublushka |  Něco o mě
Dneska dám dny asi tři... uvidí se :-)

K tomu jsem se už dost vyjadřovala v článku zde. No ale tak to napíšu tak nějak hezky znova :-).

V první řadě bych chěla dostudovat. Udělat pěkně maturitu a pak se dostat na žurnalsituku do Prahy, mo čem už dost dlouho toužím. V té odbě bych mohla poznat fajn člověka, který by mě měl rád a já jeho a snad bych s ním mhola být i na celý život :-). Fajn by bylo poznat ho co nejdřív.
Po vystudování bych si sehanala prima práci v nějakých novinách (fajn by byla Mladá fronta DNES :D) no a začla bydlet se svým přítelem ve vlastním domě. Vzali by jsme se a pořídili si deťátko. Nakonec by byli tři- chlapeček Kryštof, holčička Andělka a třetí jak bůh dá :D.
Chtěla bych vydat vlastní knihu a ne jen jednu. A hlavně být slavná. A by si při mém jménu říkali lidi: "Tu znám, ta je dobrá."

-to je má vysněná budoucnost, tak snad se mi splní :-)

Toby Elwin, measure, economic, growth, tax revenue

Bram Stoker- Dracula

25. listopadu 2012 v 17:46 | Bublushka |  Knihy
Dneska ráno jsem dočetala Draculu... a musím říct, že to bylo dokonalé. Ale četla jsem to ve slovenštině. V knihovně jsem si objednala knížku špatně a dali mi slovenskou...ale tak jsem si řekla, že si to i tak přečtu protože se mi nechtělo chodit tam pak znova. A vůbec to nevavidlo. Poznala jsem pár nových slov a zjistila, že slovenštině rozumím skvěle :-).
A teď k té recenzi.

Jonathan Harker v rámci pracovní zakázky přijede na zámek hraběte Draculy, který se zajímá a kup domu v Londýně, kde John bydlí. Z prvu se zdá hostitel být milý, ale psotupem času začne Jonathan přicházet na to, že není zcela normální a pro Jonathana dokonce i nebezpečný. Z domu se mu podaří utéct, ale Draculy se nezbaví... ten totiž odcestuje do Lodnýda a počíhá si tam na kamrádku jeho snoubenky...
Takový je nástin příběhu a je to fakt bomba, protože Dracula je opravdu nelítostný a jde jen po krvi. Kniha jako horor funguje velmi dobře, psychologie postav je vyvedená do posledních detailů a pomocí deníkových záznamů je atmosféra pěkně mrazivá. Zajímavý je také pohled na situaci očima několika lidí a postupné gradování příběhu a napětí. Kniha je velice čtivá a nutí čtenáře číst dál a dál. Je to povinná četba, která stojí za to si přečíst- je to totiž paráda :-)
A každá milovnice upírských romancí by si měla Draculu přečíst- protože to je u mě upír :-).
http://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gif

Dracula

8. den - chvíle, kdy ses cítil/a nejspokojenější se svým životem

21. listopadu 2012 v 16:53 | Bublushka |  Něco o mě
No trošku jsem se opozdila s dny, takže je tak nějak postupně budu dávat, někdy možná více denně. Dneska to budou dva :-)

Je to zajímavé se takhle zamyslet. Říkám si, že nevím, ale pak se mi v hlavě stále vybavuje pár situací točících se kolem jednoho období. A to byl minulý rok. Nebo-li začátek školního roku a pár měsíců potom.
Ten rok jsem šla porpvé na gyml a nová třída byla fakt fajn, mám je ráda :-). Taky jsem začala chodit do dramaťáku a hned jsem dostala typ na konkurz do divadla. No šla jsem tam a vybrali mě. Bylo to tak úžasné a já se cítila tolik šťastná. A pak se i zdálo, že se ke mě má jeden velice milý chlapec :-). No nakonec z toho nic nevylezlo a asi nikdy nebvyleze, ale tehdy to bylo fajn. Občasné potkávání ve městě... nikoho jiného jsem nepotkávala :D. Dále i zpozorování ho v hledišti při představení. Atd, atd... bylo to fajn a trošku mi to chybí, ale nemůže vše být do nekonečna a bylo to asi tak správně jak to mělo bejt. Na hodně věcí jsem tehdy přišla.
No a tak to bylo asi mé nejšťastější období. Vše my vycházelo a byla jsem stále veselá.Teď tomu už zas tak není, ale věřím, že nějaké pěkné období zase přijde :-).
Někdo může namítnout, že jedináček bude více osamělý a nešťastnější, protože si nemá s kým hrát. Je to možné, ale ani velká hromada sourozenců nás podle vědců nečiní zaručeně šťastnými.

7. den - tvé znamení horoskopu a jak si myslíš, že to na tebe sedí

21. listopadu 2012 v 16:40 | Bublushka |  Něco o mě
Pomocí horoskopů.cz se pokusím potvrdit nebo vyvrátit mé "tipické" vlastnosti, když jsem ten KOZOROH.

Pro Kozorohy je typická ambiciózní a cílevědomá povaha.
-to by byla docela i pravda. Už dlouho mám jasno v tom, co chci v životě dělat a jdu si za tím. Nebojím se výzev a vím, že svého cíle jednou dosáhnu

Kozoroh bývá ve společnosti trochu plachý a většinou se drží spíš v pozadí, ale na druhou stranu je rád, když může své okolí pobavit.
-jo to teda fakt no :-). Nejsem vymetačka večírků, ale někdy je to fajn a to tam nijak nevynikám :-). Ale když se chci rozjet tak neváhám :D

Za svými názory si dokáže stát a nemění je.
-tak to je úplně typické :-). Já a mé názory to je velcie silný vztah. A stojím si za nimi a málokdo mi je vyvrátí.

Agresivita a násilí nejsou jeho šálek kávy, ve hrách a sportech se taky příliš nevyžívá.
-tak to je pro mě typické. Tedy, agresivita tolik ne, protže někdy se sama rozzuřím, ale i tak ji nemám ráda a hádky vůbec ne. A já a sport- na to se radši ani neptejte :D

O svých opravdových touhách a snech příliš nemluví a trvá jí poměrně dlouho, než v sobě najde odvahu je i uskutečnit.
-to ani nevím jestli je to úpně pravda, jen to neřeknu jen tak někomu

Když ji budete do něčeho tlačit, zaručeně si o vás pomyslí své a stáhne se.
- no já nevim :D občas mi tlačení vadí, ale ěnkdy se to dá přežít :D

K tělu si jen tak někoho nepustí, a pokud si chcete získat její srdce, bude to chtít čas. Její láska však vydrží dlouho!
-tak to si myslím že je pravda. Ve vztahu se mnou nebude jen tak někdo a určitě chci aby trvalo nějakou chvíli, než se do něčeho půjde :-)

Myslí dlouhodobě a dokážou se pro své cíle ledasčeho příjemného zříct.
-jo tak to jo :-). Ale nerada se zříkám věcí :-)

Jsou spolehliví a odpovědní.
-haha, já vám nevím lidičky, ale je to možný :D

Svou povahou jsou introverti a hloubky jejich duše zná jen pár blízkých přátel, před ostatními skrývají své zranitelné nitro pod pevnou slupkou.
-hm, hm. Ale asi jo. Teda mám jen pár přátel a taky hodně věcí skrývám. No a že bych byla introvert? a co by ne :D

No a to by bylo asi vše. Tak taková jsem. Ono to docela sedí. Ne úplně, ale tak přece nemůžou bejt všechni kozorozi stejní :-). Však mám kamarádku jen o den straší než já a jsme při tom každá úplně jiná :D


Maggie Stifvater- Mrazení, Váhání, Splynutí

17. listopadu 2012 v 14:00 | Bublushka |  Knihy
Vlci z Mercy falls je úžasná trilogie, kterou jsem před pár dny dočetla. A bylo to tak svkělé, že sem musím dát recenzi.

Grace je obyčejná dívka, kterou však v dětství napadli vlci. Byl ale mezi nimi jeden v vlk se zlatýma očima a ten nakonec všemu zabránil. Od té doby ho Grace každou zimu vídávala v lese za jejich domem, ale nidky se nesešli. Až jednou ve věku jejích 17-ti let...
První kniha Mrazení podává dokonalý příběh plný lásky a napětí a čtenář netuší, jak vše dopadle. Fandí hlavním hrdinům a dýchá s nimi až do konce. Mistrovsky udělaný, nádherný a k slzám dohánějící konec by, zdá se, nepotřeboval pokračování, ale i tak ho dostal a obě byla skvělá.Stále zůstávalo mnoho nezodpovězených otázek
Ve Váhání se do příběhu přidává i Graceiina spolužačka ze školy Isabel a nový vlkodlak Cole, jejichž cesty se brzy zkříží a hodně zasáhnou i mezi Grace a Sama. V příběhu se obejvují nové zápletky a nic není jak ze z prvu zdálo. A každý hrdina vytahuje ze své skříně stále větší a větší kostlivce a snaží se s nimi poprat. Je to ale velmi těžké.
V posledním Mrazení se vše blíží ke svému konci. Ale ani ten není nijak lehký. Přinese hrdinům mnohá utrpení a není jasné kdo zůstane a na živu a s jakými následky. Poslední dvě kapitoly jsou dokonalé. Já se u jedné z nich neudržela a musela jsem prolít pár slz, protže to bylo tak emotivní a nádherné.
Maggie Stifvaterová opravdu umí psát a v trilogii Vlci z Mercy fals to předvedla na jedničku. Sice by knihy mohly mít další pokračovaní, protože prostoru na to mají dost, ale vlastně to nepotřebují a nechávají hrdinům volné pole působnosti, ať mají konečně klid. Nálepka sáhodlouhé série by to vše jen zkazila.
Tato trilogie je fakt skvělá a řadí se mezi mé oblíbené knihy. Je lepší než Stmívání protože není tak naivní, tak sladká a nejsou v ní žádní upíři. A vlkodlaci jsou tam popsaní tak, že člověk uvěří v jejich existenci. Knihy vřele doporučuji, pro milovníky fantasy to pravé, pro milovníky vlků jestě lepší a pro ty, kteří se chtějí ponořit do romantického příběhu plného strastí naprosto dokonalé.


Dávám všech pět hvězdiček.
http://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gif

3.Hradecký zombie walk- jak to dopadlo

17. listopadu 2012 v 13:23 | Bublushka |  Historky
Tak jsem se včera prošla v Zombie-walku. Tedy, nebyla jsem za zombii, protože jsem se předem nepřipravila, ale chtělo se mi i přesto jít a tak jsem se v civilu "vetřela" mezi zombíky.
Vše začínalo u kašny na malém náměstí. V 17:50 tam měl být sraz, ale zombící a jejich kamrádi přicházeli i několik minut po srazu. Vyšlo se nakonec asi až dvacet minut po šesté, ale počet zombíků nebyl moc ohromný. Vzheldem k tomu, že minulý rok se sešlo kolem 1000 zombíku, letos nedali ani na polivnu. Mohlo jich tam být kolem stovky, ale o moc víc ne. A do dvoustovky by se možná dostali, ale i s civilisty, kteří šli za nimi. I tak bylo hezké, že se sešli a pořadatel, který se letos vyfikl po vzoru Fredyho Crugera byl za to moc rád. A 827, tolik lidí potvrdilo účast na facebooku, jich tam orpavdu nebylo.
Kostými byly různé, od méně povedených po ty, u kterých si člověk říkal, zda to nejsou praví zombíci. Objevila se tam zombí "maminka", která měla své mimino na pupeční šňuře v díře od břicha, taky dvě velice vážně zombie-vojandy, dále i tři zombie-šmoulové a mnooo dalších. Některé kostými se opravdu hodně povedly a jejich portrét skončil v nespočtu fotoaparátů.
Průvod se šel nejdřív kolem celého malého a velkého náměstí a pak se otočil nazpátek a kolem Besedy se prošlo směrem k Flošně. Tam se na parkovišti Zombie-walk ukončil a zombíci k tomu zapěli svojí ukrutnou árii řevu. Řev provázel průvod několikrát. Když začaly některé zombie-slečny ječet(je na pováženou jestli by zombíci takhle ječeli, ti spíš chrčí, ale aspoň byli slyšet) a postupně se k nim přidával celý průvod. Já, jako civilistka jsem neječala, ale někdy jsem měla chuť se také přidat.
Po ukončení, kdy se ještě našel ztracený mobil(se samolepkou Hello Kitty) a dokonce se vrátil majitelce, se šlo na afterparty. Té jsem se vyhnula, ale šla jsem se zombíkama jejím směrem. Podle dodatečně zjištěných informací, ale vyšlo najevo, že se party moc nezdařila. Ale pořadatel slíbil, že za rok to bude lepší a připravovat se bude dva měsíce dopředu. A pravděpodobně se Zombiewalk bude konat už v září. Letos byl kvůli obtížím v organiazci přesunut až na listopad a cesta zombíků nevedla přes cetrum, kvůli rekonstrukci města. Možná proto svůj pochod hodně zombíků oželelo. Snad to tedy za rok bude o mnoho lepší, prože se plánuju proměnit v zombíka, přemluvit pár kámošek a vyrazit si zařvat do hradecké noci.
Mě se Zombie walk moc líbil. Bylo však jen málo zombíků, kteří to přožívali se vším všudy. Tj. chrčení, strašení kolemjdoucích a kulhání a tahání jedné končetiny za sebou. A policie to samozřejmě musela mít pod palcem, takže místy na pochod dohlížela. Ale nic se nestalo, takže ani nebyli potřeba.
Věřím, že účastíkům se i přes nepovedenu afterparty a menší účast letoší Zombie-walk líbil a myslím si, že za rok to bude o dost lepší.

3. Hradecký ZOMBIE WALK 16.11.2012

6. den - napiš 30 zajímavých informací o sobě

13. listopadu 2012 v 17:24 | Bublushka |  Něco o mě
Tak dneska ještě 6. den. A zítra snad dám 7. i 8. :-).

Třicet zajíamvostí o mě? uvidím zda to zvládnu :D. Tady to je:

1-Jsem původem z Řecka.
2-Mám pomeřně dlouhé řasy, takže nepotřebuju řasenku.
3-Počítačové hry hraju už hodně dlouho. Osm let určitě. Od nějakejch osmi asi. A Wowko od deseti :D
4-Dlouhou dobu jsem se obejevovala na plakátech řemeslnických trhů (malá holčička s cpůky, slunečními brýlemi a růžovým tričkem s kytkou :D)
5-Jako malá jsem chodila do baletu- a byla jsem střevo :D
6-Už jsem přečetla přes 180 knih za poslední 4 roky :-)
7-Účinkovala jsem v divadle
8-Při přijímačkách na gympl jsem byla první pod čarou :-D
9- Pět let jsem se učila hrát na kytaru (teď to poměrně flákám :D)
10-Můj oblíbený hudební styl je Metal :-)
11-Moje IQ je myslím že 114 :-)
12-Dopsala jsem knihu (teď ji jen musím přepsat do počítače :D)
13-Když jsem byla mimino vypadla jsem bráchovi z rukou a spadla do vany na hlavu a neplakala jsem (od té doby jsem asi praštěná XD).
14-Minulý rok jsem se stala Osobností třídy
15- Číst a psát jsem se naučila v 5-ti letech


Sakra to nejde- zas tak zajímavá nejsem... necháme to na 15-ti, to je půlka :-)

5. den - okamžik, kdy si přemýšlel/a o sebevraždě

13. listopadu 2012 v 17:01 | Bublushka |  Něco o mě
Trošku se zpožděním pátý den- Dnes možná přibude i šestý :-).

Sebevražda- to je docela častá myšlenka dospívajících. A i já jsem se jí zabývala. Dospívání je období, kdy člověk hledá smysl života a smrti a tápe. Je to nejryzikovější období pro její spáchání.
Ale abych pravdu řekla, ani jsem nechtěla nikdy spáchat sebevraždu. Mám ráda život a chci žít ještě dlouho (jednu dobu jsem razytě tvrdila že do 130 :-D). Ale v hlavě jsem se tou myšlenkou často zabývala. A vlastně i nedávno :-). Občas když jsem smutná a zrovna nemám nikho komu bych svěřila a zdá se mi, že na mě všecko padá ta myšlenka v hlavě skáče a chce se uchytit. Ale já jí prostor nedám... přece odsud neodejdu jen kvůli tomu, že mám zrovna blbou náladu.
A jsou nědky chvíle, kdy čekám na přechodu a říkám si, že by mě mohlo porazit auto. Teď už si ty myšlenky vyháním z hlavy, ale stále mě nekdy napadá, že bych to mohla přežít a v tý nemocnici mít chvíli klid. Kravina, jo, ale občas to člověku skáče do hlavy ani neví jak.
Nejsem holka co by k tomu měla sklony a snad nejsem taková trubka, že bych to někdy změnila. Já sebevrahy považuju za sraby i když mi to hoděn lidí vyvrátí (jejich názor jim neberu). Prostě se radši zabili než aby zvládli situaci jako mnozí jiní. Nikdy přece neni tak hrozně, aby se člověk musel zabít. Sebevrazi to prostě vzdali a to není žádné hrdinství.
Takže já se nikdy sama nezabiju a doufám, že osud mi nechá ještě hodně let na život :-).



Já, já a zas jen já :-)

13. listopadu 2012 v 16:37 | Bublushka |  Kecy
To je pěkné téma :-).
Jaká je má osobnost? Velice bláznivá, to v první řádě.
Jsem holka která ráda mluví :-) (ale která ne, že?) a nebojí se prosadit svůj názor i když někdy neodhadne správnost situce. Mezi lidmi jsem, zdá se, poměrně oblíbená. Minulý rok jsem se stala Osobnsotí třídy a lidé mě mají radi. Nejsem sice obkroužená partou kamrádek, ale ani nemám žádného nepřítele. Většinou si s lidmi rozumím a když ne, tak se s nimi bavím minimálně. Nejsem trémistka a nemám problém s něčím vystoupit před lidmi. Tak proto dělám dramaťák, kde mě lidé v hledišti nerozhodí. Už jako malá jsem byla taková a moc jsem se nezměnila.
Stále do všeho mluvím a většinou si prosadím to co chci.
No a jsem pěkná hysterka :D. Dokažu se hodně ročítlit. A když jsem naštavná tak často nadávám tak, že se tomu sama divím.
A taky jsem dost citlivá. Občas mě rozbrečí každ blbost :-) a snadno se rozesmutním. Ale snadno taky rozesměju.
Mám zvláštní osobnost a pro tu mě lidi buď mají rádi nebo úplně naopak :-).

Knižní řetězák - 1/3

13. listopadu 2012 v 16:17 | Bublushka |  Něco o mě
Nějak mě ted začaly bavit řeťezáky aobjevila jsem jeden podle mého gusta- knižní :-). AS tady je jeho první část:
1) Oblíbená kniha z dětství
Tak to jednozančně Děti z Bullerbynu. Ty jsem milovala :-) A Astrind Lingrenova prostě bodovala vždycky :-)
2) Co právě čteš?
Splynutí od Maggie Stiefvater- dokonalé :-)
3) Máš nějakou rezervaci v knihovně?
Už ne. Ale nedávno jsem si rezervovala Draculu a mám ho ve slovenštině :D
4) Knižní zlozvyk?
Hmmmm... asi tahání knihy kam to jde. Musím mít velké kabelky aby se tam nějaká narvala a bez knihy to skoro ani nejde :-).
5) Co máš právě půjčené z knihovny?
Splynutí, Draculu, Soužení, Garfielda :-) a Pán Pelyňku
6) Máš čtečku e-knih?
Ne, ale přijde mi docela fajn. Je to lehké a můžeš si tam narvat dost knih třeba na dovču. Ale zas se tím bude víc zneužívat volně stahovaných knih z netu. A není naad papírovou knihu- eloktronická tak nevoní :-)
7) Preferuješ číst jednu, a nebo vícero knih najednou?
Zásadně jednu. Jako malá jsem jich četla víc a to bylo špatně. Musím prostě číst jednu abych se na ní soustředila a pak příběh ukončial a mohla číst něco dalšího.
8) Změnily se tvé čtenářské návyky od té doby, co jsi začala blogovat?
Docela dost. Když jsme stavěli barák a občas tam jezdili na výkend tak jsem neměla co dělat a tak jsem začla číst. První kniha za dva dny, druhá za jeden :-). A tím začala má knižní choroba :-)
9) Nejhorší kniha, kterou jsi tento rok přečetla?
Nejhorší? To je ošklivé to takhle říct a ani nevím. Nečtu zas tolik špatných knih. Vybírám si ty které vypadají dobře nebo mají pěkné recenze. A ty nebejvají špatné.
10) Oblíbená kniha, kterou jsi tento rok přečetla?
No určitě teďka Váhání, Mrazení a Splynutí od Maggie Styefvater. A zaručeně Nekonečný příběh. A všechny zaklínači.
Ale je toho tolik, že bych tu byla do večera.. Čtu samé dobré knihy :-)
11) Jak často čteš knihy mimo svůj oblíbený žánr?
Moc ne. Jedině když mám nějakou povinnou četbu nebo si načítám knihy k maturitě. Ale ze žánru fantasy většinou nevybočím.

12) Čteš někdy tu samou knihu vícekrát?
No abych pravdu řekal tak ne. Přijde mi divné číst knihu několikrát za sebou. Možná za pár let si jí přečtu znova ( u některých mám v tom jasno). Ale pár dětských jsem víckrát četla.
14) Oblíbené místo na čtení?
Moje postel. Tam se vždy mohu všelijak natáhnout a je to pohodlné :-)
15) Zásady pří půjčování knih?
No asi žádné. Spíš půjčovat to co mě zaujme :-).

4. den - tvůj názor na náboženství

10. listopadu 2012 v 16:44 | Bublushka |  Něco o mě
Věřím? Já sama nevím. Stále v tom nemám jasno i když říkám, že věřím když se mě někdo zeptá. Asi jo. Něřím v to že nad námi je nějaká vyšší síla, která možná ovládá i osud. Jako bychom my bili simíci s nastavenou vlastní vůlí. Ale i tak nás bůh "hráč" stále ovládá.
Ale když se mě někdo zeptá jakého vyznání jsem, řeknu žádného. A to neznamená, že nevěřím... prostě jen věřím v NĚCO a pro to se nemusím přiklánět k nějaké víře. Je to jen o pocitu.
A pak přemýšlím proč vůbec těch náboženství je tolik. Křeštansví, judaismus, budhismus, Islám... a ještě mnoho dalších známých i pro bežné lidi neznámých. Je to přesně jako lidi. Nikdy se nedokážou dohodnout na jednom. A když ano, tak jen ve svém hloučku a to je ten druh náboženství.... ti ostaní jsou špatní a vyznávají jiné. A přitom jsou náboženství založená na stejném principu. Tedy aspoň Islám, Křestanství a Judaismus. Víra v jednoho boha, které ho však každý jinak nazývá a uctívá ho jinými zpsoby (které si ale vymýšlejí sami lidi). A pak tu jsounáboženství s více bohy. Prostě lidi nebavilo věřit jen v jednoho a božstvem si nahrazovali věci, kterým sami nerozuměli. Zdálo by se tak, že nástupem vědy nábožeství upadává. Možná na to mněco je- už nevěří každý... a ten co nevěří není považován za vyvrhel a kacíře. Ale vzheldem k tomu, že je o mnoh lidí dřív než ve středověku, tak je asi možné, že počet věřících lidí je stále stejný, jenom procentuálně už je to jinak.
Já náboženství neodsuzuji. Ať si člověk věří v co chce- je to jeho věc. A není to jedno?... přece nezáleží na tom čemu člověk věří, ale na tom jaký je.



3. den - tvůj názor na drogy a alkohol

10. listopadu 2012 v 16:19 | Bublushka |  Něco o mě
Teto článek je za včerejšek- včera jsem neměla vůbec náladu. A dnes tu přibude i další článek za dnešek :-)

Drogy a alkohol-. Obojí spolu souvisí, ale každé má jinou váhu. Nemám nic proti alkoholu- no nic asi ne... já ho nemám ráda. Ale neodsuzuji ho. Když lidi baví vymývat si jím mozky. Nikdy jsem se neopila a nepovažuju to za nějaké mínus. Spíše naopak. Ochutnala jsem už vše možné a vím, že trvdý alkohol fakt nemusím. Nechutná mi ani pivo a víno ne jan tak nějaké. Takový ty slabý ochucený vodky jsou docela fajn, ale slivovice je fakt humus (síla, ale ne dobrá). Chutná mi martini a cinzano a i frisco není špatné. Ale mě u toho alkoholu vadí hořkost- a pro tu to hodně lidí pije :-) A pak to hodně lidí pije pro vymití mozku. Ale co je tak skvéleho na tom nemít kontrolu nad svým životem? Při opilosti člověk udělá spustu chyb a některé mu zkazí celý život. Pro nikoho neskončilo opití happy-endem. Pro ty nejšťastější jen bolestí hlavy.
A pak drogy. Tak ty jsou pro mě špatné, špatné. Nidky jsem je nezkoušela a nidky zkoušet nebudu. Je to horší než alkohol i když to má mnoho spoelčného. Jen se na nich dá snadněji stát závislý a snadněji se s nimi umírá. Proč je sakra lid vymejšleli? Možná jsou chvíli v rauši, ale pak jsou v pr**li dokud si zase nedaj dávku. A drogáčí si za to můžou sami.. I když někdy zarytě tvrdí že ne (měli težké období a bla bla bla). Ale to je blbost, člověk se sám rozhodne jestli chce brát drogy... protže je plno lidí kteří ještě blbší období vyřešili bez drog. A drogy nic nevyřeší... spíš naopak.
Takže já drogám a alkoholu říkam- NE. A ostaní by to tak měli dělat taky.


Women drinking champagne and sharing pills, drugs and alcohol: The seven evils that blight society

2. den - kde bys chtěl/a být za deset let

8. listopadu 2012 v 18:16 | Bublushka |  Něco o mě
Za deset let? Jak si to tak přepočítávám asi bych už měla dokončenou vejšku. Pokud možno magistra. Podle mého gusta by to byla vystudovaná žurnalistika v Praze. A už nějakou dobu bych měla práci v redakci, nejlépe Mladé fronty Dnes. Nebo že by snad na ČT1?. Taky bych už mohla mít vydanou knihu, ale to mám možná ještě čas :-).
Bude mi 26 a to bych už mohla mít trvalý vztah. Doufám že to bude fešák :D a bude milej. Bydlela bych buď s ním nebo sama někde v bytečku. U rodičů přece nebudu oxidovat do nekonečna. A v bytečku bych měla kočičku :-), jojo to by bylo fajn :-).
Chodila bych ve volném čase do dramťáku- protože tam choděj i dospělí... a já to tam miluju. No a možná bych mohla bejt už těhotná nebo mít první mimčo za sebou :-).
To by bylo fajn... snad to tak vyjde :-)
papier a pero

Proč si muži myslí, že ženy neumí řídit?

8. listopadu 2012 v 17:48 | Bublushka
Článeček, který jsem psala do školního časopisu a chci se s vámi o něj podělit:


O tom, že ženy za volantem jsou zlo, se z úst řidičů-mužů doslechnete často. Když někdo špatně zabočí nebo udělá autem zvláštní manévr, často je to sváděno na ženy. Nadávající řidiči, nevidí na osobu za volantem, proto nemohou tušit, že tam třeba sedí nešikovný muž. Proč se ale do myslí můžu i některých žen vsugerovalo, že ženy neumějí řídit?
Představte si běžné ráno na českých silnicích. Mladá žena jede do práce a v zamyšlení zapomene zahnout. Rozhlédne se, zda je cesta bezpečná a zajede si do správného pruhu. V té chvíli zrovna velkou rychlostí přijíždí nervózní muž a prudce zabrzdí, aby se s ženou nesrazil. Počastuje ženu tisíci nadávkami různých domácích zvířat a ujistí se v tom, že ženy neumí řídit. Tato žena nikdy nezpůsobila žádnou nehodu, zato on už jednu na kontě má. Poté si všimne zničeného zadního světla na jejím autě a zamumlá si " to ta slepice určitě někde ťukla, když parkovala.". Neví však, že to způsobil neukázněný řidič, který do světla vrazil, když auto v klidu stálo na parkovišti.
Domněnky často vytvoří mylný pohled na ostatní řidiče a způsobí mnoho rozčilení. Snad každý řidič si někdy při jízdě na někoho hrubě zanadával a občas neprávem z přestupku obvinil ženu. Přitom ženy způsobí podle statistik méně nehod a jezdí klidněji. Sice dělají více drobných nehod a častěji auto "ťuknou", ale při smrtelných nehodách častěji řídí muži.
Za "neposlušné" řízení většinou může nevyježděnost a málo času stráveného za volantem. Je běžné, že ženy jezdí autem méně často než muži, ale v každé rodině je tomu jinak. A stále více jsou ženy viděny jako řidičky autobusů, taxíků nebo dokonce i sanitek. Není pravdou, že se žena narodí s vrozeným anti-talentem k řízení. Zbrklé jezdění často způsobuje nepřipravenost a nesoustředěnost. A to si všechny ženy musí dát ruku na srdce, že se dokáží soustředit na více věcí najednou a tím se nesoustředit na to podstatné. A naopak muži se za volantem více rozčilují a někdy svou agresivitou způsobí zbytečné nehody.
Předjíždění na poslední chvíli a tolik nenáviděné "myšky" mají z většiny na kontu muži. V jejich oblibě je soupeření a závodění, a když je vyhecuje nějaký bezohledný řidič, rádi se mstí a dávají řidiči najevo svojí naštvanost a nadřazenost. Ženy zase nerady riskují a raději jedou pomaleji, ale bezpečně.
Samo auto není neovladatelný robot a naučit se řídit je poměrně lehké. Způsob řízení je pak už jen na samotném řidiči a času, který za volantem stráví. Nikdo učený z nebe nespadl, a tak lidé po absolvování autoškoly nejezdí hned jako páni. Na "dobré" řízení musí najezdit mnoho hodin. Takže i ženy se naučí řídit když tomu věnují dostatek času a píle. Je možné, že muži jsou v autě přesnější a napasují se na úzké parkovací místo snadněji než žena. Ale ženy se zase na cestě méně často ztratí a nestydí se zeptat kolemjdoucích na správnou cestu.
A proto muži- neházejte všechny ženy do jednoho pytle. Ano jsou mezi nimi velká střeva, ale ty se najdou i mezi muži. Takže dejte ženám šanci a čas, možná vás brzy nějaká překvapí, že bude řídit lépe než vy.
A ženy- nebuďte jako ty, které ve vás někteří muži vidí. Hodně jezděte a jednou jim všem vytřete zrak.

1. den - tvůj současný vztah, jsi-li nezadaný/á, piš o tom, jaké to je být single

7. listopadu 2012 v 17:47 | Bublushka |  Něco o mě
Hm toto téma je pro mě teď dost aktuální. Tedy jsem single, vždy jsem byla a zatím stále jsem... no a už mě to moc neba. Koukám už ted skoro na každého kluka, kterého zahlédnu a sleduju, zda si mě on všímá. A pokud ano, ještě párkrát se na nějo otočím :-).
Je mi 16 a v této době je u většiny lidí normální mít zkušenosti se vztahem nebo v nějakém zrovna být. Já nemám ani jedno. Žádný vztah... tedy jestli se nepočítá taková "rádoby" láska ze školky :D. Hm a už mi z toho šibe. Musím to vysílat do okolí neonovými světly, protože furt o klucích přemejšlím. Tedy abych pravdu řekla stále o jednom-spolužákovi, který mi stále přijde zajímavý i když to moc nemá šanci a stejně je to nahouby ze třídy (by o nás každej věděl :D). Ale k tomu se vyjádřím až při článečku kde se mám vyjádřit o své první lásce (nevím co tam naspat tak třeba trochu toho :D).
A jaké je to být single? No vzheldem k tomu, že nevím jaké je to být zadaná, tak nemohu moc porovnávat. Ale že mám víc času je asi pravda. S klukem bych nejdpíš byla každou chvíli :-). Ale je to také trochu smutné. Hodně lidí v mém okolí má už vztahy. Někteří už několikáté a já si říkám, kdy už to potká mě. Jsem stydlivá, takže nejdu oslovit kluka, ale vím, že někde na světe jsou ti, co oslověj první...ale zatím se žádněj pro mne nenašel :-). A kluky mám ráda, jsou fajn, ale proč bych s nima měl bejt jenom karádka?
Hm a co říci dál? Asi nic- vše jsem tak nějak řekla a můj single život dál popisovat nebudu- to by bylo na hoooooooooooodně dlouho.
Teď si jen přeji někoho milého po boku a ať to přijde co nejdřív :-)


30 dní- tak jo já se taky připojím :P

7. listopadu 2012 v 17:30 | Bublushka |  Něco o mě
Naražím na to už tak dlouho, že mi to nedalo a nonec jsem se připojila taky. Někdo genální vymyslel tenhle pěkný měsíční řetezáček a já se neoriginálně taky přidám :D. Chci se vám svěřit milé děti.
Nebudu to tedy psát den po dni, ptž nemám zas tolik času. Prostě budu psát kdy se mi bude chtít a pak k tomu třicátému dni dospěju.
Hm a tady je přehled a za chvíli přibude první článeček:
1. den - tvůj současný vztah, jsi-li nezadaný/á, piš o tom, jaké to je být single
2. den - kde bys chtěl/a být za deset let
3. den - tvůj názor na drogy a alkohol
4. den - tvůj názor na náboženství
5. den - okamžik, kdy si přemýšlel/a o sebevraždě
6. den - napiš 30 zajímavých informací o sobě
7. den - tvé znamení horoskopu a jak si myslíš, že to na tebe sedí
8. den - chvíle, kdy ses cítil/a nejspokojenější se svým životem
9. den - jaká doufáš, že bude tvá budoucnost
10. den - popiš svou první lásku a první polibek
11. den - nastav svůj přehrávač na náhodný výběr a napiš prvních 10 písniček, které přehraje
12. den - popiš celý svůj den v heslech
13. den - kam by ses rád/a podíval/a nebo přestěhoval/a
14. den - tvá nejranější vzpomínka
15. den - tví oblíbení blogeři
16. den - tvůj názor na mainstreamovou muziku
17. den - tvé úspěchy a neúspěchy za poslední rok
18. den - v co věříš
19. den - kdy jsi nerespektoval/a své rodiče
20. den - jak důležité je podle tebe vzdělání
21. den - jeden z tvých oblíbených pořadů
22. den - jak ses změnil/a za poslední 2 roky
23. den - 5 obrázků známých dívek, které jsou podle tebe atraktivní
24. den - tvůj oblíbený film a o čem je
25. den - někdo, kdo tě fascinuje, a proč
26. den - jaký typ lidí tě přitahuje
27. den - jaký problém jsi měl/a
28. den - něco, co ti schází
29. den - tvé cíle na příštích 30 dní
30. den - tvé úspěchy a neúspěchy za tento měsíc

Kdo za tím stojí- Stephen King

7. listopadu 2012 v 17:17 | Bublushka |  Knihy
Protože je to prostě týpek.

STEPHEN KING


Když se řekne Stephen Kign každý ví o koho se jedná. A pokud ne, stačí říct název fimu Zelená míle nebo Vykoupení z věznice Shawshank a hned máte jasno. No a předlohy k nim napsal právě on.
Celým jménem Stephen Edwin Kinn se narodil 21. září.1947 v Maine, kde se odehrává řada jeho romámů.
K psaní se dostal už ve svých dvanácti letech kdy v roce 1959 se svým starším adoptivním bratrem Davidem vydával noviny Dave's rag. A už v roce 1963 vydal se svým přítelem Chrisem Chesleym sbírku povídek s názvem People, Places and Things - volume I.
O deset ler později, na jaře roku 1973 vydal svůj první román Carrie, který se stal záhy bestsellerem.
Roku 1970 absolvoval univerzitu v Oronu se zameřením na tvůrčí psaní, angličtinu a učení.
A v roce 1971 se stal učitelem na střední škole v Hampdenu. Tentýž rok poznal svojí ženu Tabithu Spruce se kterou má tři děti. Nyní už je i trojnásobným dědečkem. A jeden z jeho synů se potatil a také vydavá hororvé romány.
Stephen King za svůj život napsal několik desítek úspěšných románů. Mezi ty nejúspěšnější patří jeho prvotina Carrie, To, Mrtvá zóna a série Temná věž. Podle řady jeho knih byly natočeny filmy odlišných kvalit.
Napsal už mnoho děl a další stále píše. Je neuvěřitlené kde stále bere nápady.
S jeho úspěšností jde v ruku v ruce spusta peněz a ty si nenechal jen pro sebe. Společně s manželkou se zapojil do mnoha charitativních akcí a zajišťuje stipendia pro středoškoláky.
Zajímavostí je, že si zkusil i režii a to ve filmu Maximum Overdrive podle jeho povídky Trucks v roce 1985.
Je to prostě týpek. Jeho knyhy jsou mistrně napsané. Mají vždy spoustu stran a na mnoha místech se od nich nedá odtrhnout.
Já od něj četla zatím tři knihy (Temná půle, Dračí oči a Prokletí Salemu) a i když jeho knihy nepatří mezi mé nejoblíbenější, vím, že je dobrej a obdivuju ho.

Stephen King













Carrie Book by Stephen King





Stephen King- Prokletí Salemu

4. listopadu 2012 v 20:15 | Bublushka |  Knihy
Dneska jsem dočetla jeden fakt dobrej horor od Stephena Kinga a musím ho doporučit. Tady je recenze.

Salem's lot je malé městečko, které nikdy nepotkalo nic zlého. Ale zrovna když se do něj pro tvůrčí náladu ubytuje spisovatel Ben se přistěhuje i zvláštní muž se svým společníkem a zabydlí strašidelný dům, kde před mnoha lety došlo k vraždě.
Neuběhne dlouhá doba a ztratí se malý chlapec. Poté postupně stále častěji začnou umírat za záhadných okolností obyvatelé městečka. A vše zůstane jen na pár jedincích- Benovi, malému Markovi, Susan, lékaři Jimmym, postarším Mattovi a knězi Callahanovi. Nikdo není v bezpečí a není jasné, kdo přežije a s jakými následky.

Horory Stephena Kinga jsou zvláštní. Jsou na jednu streanu velice čtivé, ale na druhou někdy zdlouhavé. Prvních desítek stran většinou pročítám s mírnou nudou. Jsou napsány hezky, ale nenavádějí k dalšímu dychtivému čtení. To se ale po několika deítkách stránek změní a napětí pomalu začne narůstat. Proto se vyplatí se přes první stránky překousat, protže pak se od knihy půjde dát jen těžko odtrhnout. S napětím roste i s trach a beznaděj. Není jasné jak to dopadne a hrdinům pod nohy stále padají další stále větší klacky.
Prokletí Salemu považuji za nejlepší knihu od Kinga co jsem zatím četla. Má opravdu nabytou a syrovou atmosféru, skvěle popisuje lidské osudy a opravdu se s hrdiny nepáře. Těžko se od ní odtrhuje. Příběh je zábavny, promyšlený a dokončený. King opravdu svou práci umí.
Knihu vřele doporučuji. Sice byla místy nudná, ale bylo jich málo. Jen bych vytkla menší chaos v množství postav a pomyslné rozdělení příběhu na osobní stránku a tu hororvou. Ale i přes to je to skvělá kniha. Pro ty co se rádi bojí je idelání.

Prokletí Salemu
http://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c8/Black_Star.svg/432px-Black_Star.svg.png