Červen 2012

Výhra v kapse

28. června 2012 v 14:20 | Bublushka |  Historky
Včera mi volala babička s tím, že na poště mám balíček a prý je větších rozměrů(bylo psáno na lístečku). Vůbec mě nenapadalo, odkud já můžu mít balíček a pak mi problesklo hlavou, že je asi z Pevnosti, kam jsem posílala tajenky na křížovkovou soutěž. Ale furt mi tam neseděly ty větší rozměry. No a mamka mi to šla dneska ráno vyzvednout a nechala mi to pak doma. Přijela jsem dom a v kuchinui na stole je malej balíček ve velikosti knihy-prej větších roměrů XD. A v něm byl poslední dílek Hunger Games, kterej ještě nemám přečtenej. Čtu zorvna ten druhej takže mi to přišlo vhod :-).
Taky jsem si dneska před odjezdem domů koupila novou Pevnost a jsem tam na prvním místě mezi pěti výherci :-). Paráda.
Jinak v pondělí jsem hrála ráno v divadle a protože to bylo součástí divadelního festivalo bylo tam dost lidí. A byli skvělí, smáli se i když někdy když se to moc nehodilo a na konci tleskali a hvízdali :-). V úterý jsem byla na strašně nudným sportovním dnu. A ve středu jsem se na školu vykašlala, měli jsme totiž jít fandit naši škole při fotbale a to mi přišlo jako ztráta času. A dneska jsem měli nějakej přiblblej Vietnamskej den. Po první filmu jsem odešla ze školy a teď už jsem doma. Zítra bude vízo a pak konečně prázdniny. O nich budu číst a pařit hry, možná trochu psát a cvičit na kytaru. Nikam neplánuju jet, možná tak k babičce, ale nic víc.
A co vy?
Jaký bude výzo?
A kam jedete o prázdninách.

A to je moje výhra :-):

Česi a slováci- nepřátelé nebo bratři?

25. června 2012 v 21:42 | Bublushka |  Kecy
Každá osoba žijící v Česku nebo Slovensku ví, že tyto dva oddělené státy, byly jednou společnou zemí. A prožili spolu pěknou část historie. Každá je samostatně teprve 19 let.
A i přes to, že se tyto dvě zemičky na sebe naštvaly a 1.1.1993 se od sebe odlepily, jich obyvatelé spolu stále něco sdílejí. Důkazem jsou například teď tolik oblíbené soutěže Československa. Zní to zvláštně, když už dávno žádné Česko-slovensko není, ale dokládá to, že se Česi a Slováci mají stále rádi.
Já osobně mám slováky moc ráda. Jsou milí, příjmení, veselí a zdají se být nám Čechům pravým opakem. Nechci tím Čechy schazovat, ale dejte si ruku na srde, že jste občas bručouni. Dá se toho všimnout i u českých a slovenských pořadů. Na Slovensku jsou běžné různé sitcomy a veslé seriály jako je Zita na krku nebo Panelák. V Česku jsou to pak všelijaké kriminálky jako je Kriminálka Anděl nebo Expozitura. Už na tomhle je vidět, jací slováci a češi jsou a o co se zajímají. Nechci tím říct, že česi jsou nějací kriminálníci, ale spíše je baví řešit co se komu stalo, než se bavit a smát.
Ale i Češi umí dělat srandy a když pominu tu hrůzu zvanou Helena, je tu pak stále vtipný Comeback a Partička, která je podle mého názoru vtipnější, než slovenská verze. A právě Partička je další pořad sdílený Slovenskem i Českem. Dále tam patří i Ordinace v růžové zahradě, Hotel Paradise nebo právě se rozjíždějící Farma.
A pak je tady sport a to hlavně hokej. Nejspíš by spoustě fanoušků chyběly ty chvíle napětí při zápasu Čechů a Slováků, ale myslím, že by se bez toho obešli. Přece jen jsou ty výsledky na mistrovstvích docela dost na podobné úrovni. Letos Česi třetí, Slováci druzí a loni nějak podobně. Nestálo by za to spojit ty nejlepší hráče a vytvořit jeden neporaziteln tým? To by se pak fandilo a obě strany by měli větší radost a méně chvil k smutku. Ale jsme stále dvě odlišné země s jinou vládou a ty musí mít každý svůj vlastní sporotovní tým.
Čeština a slovenština jsou dva odlišné jazyky, ale mají mnoho společného. Češi rozumí slovákům a slováci zas čechům. Někdo sice tvrdí, že Slovákům nerozumí, ale to mi přijde jako hloupost. Ano, Slováci mají některá slovíčka, kterým je těžko rozumět, ale stále se vše dá pochopit z kontextu. A čeština a slovenština jsou si o dost blíž než třeba italština a číština. Neříkám, že by Češi dokázali hned z patra mluvit Slovensky, ale dá se to poměrne dobře naučit sledováním slovenských pořadů a televize. Já někdy jen tak ze srandy mluvím slovensky a líbí se mi to, protože slovenština je jako jazyk jemnější než čeština. Viděla jsem už spoustu slovensky dabovaných pořadů a někdy ani nevím zda je to mluvené česky nebo slovensky. Legrační mi pak přijde, když někdy dávají na slovensku české reklamy a jsou u nich dole slovensko titulky. Ještě k tomu, když na slovácích někdy dávají česky dabované filmy a žádné titulky se u nich neobjevují. Ano, jsou to dva jazyky, ale někdy se to s jejich rozdělováním dost přehání
Možná je škoda, že se Česko-slovensko rozdělilo. Češi a Slováci si totiž navzájem chybí. Češi by potřebovali od slováků větší radost do života. A slováci od čechů zase občasnou vážnost.
Stát Česko-slovensko se za všech okolností asi už nespojí, ale Češi a Slováci mohou dál sdílet některé věci spolu. Máme přece tak podobný jazyk a společnou historii. A to je myslím dost dobrý důvod. A tak se nebojte společných chvil se slováky. Mají s námi společného více než se zdá a pokud nějaké poznáte, zjistíte, že jsou skvělí.
Hokejoví fanúšikovia na MS v Bratislave a Košiciach. Snímka: TASR

Útěk do Fantazie-10.kapitola

25. června 2012 v 19:49 | Bublushka |  Útěk do Fantazie
Po trošku delší době další dílek. Snad už to bude o prázdninách lepší a povídka bude častěji.

Marissa Meyer- Cinder

24. června 2012 v 17:43 | Bublushka |  Knihy
Dneska jsem jedním dechem dočetla první knihu ze série Měsíční kroniky. A bylo to tak skvělé, že sem musím napsat recenzi. A postěžování si, že další díl vyjde až v rode 2013 a poslední dva pak vždy rok po sobě. Aaaaa, hrozná představa, že konec příběhu budu znát až v roce 2015.

Cinder by se zdála být jako každá jiná holka kdyby neměla jeden problém- je kyborgka a za to jí spousta lidí odsuzuje. Pracuje jako mechanička v tržnici v Novém Peknigu. Vše by se zdálo být v pořádku dokud za ní do práce nepřijde místní princ Kai s rozbitým androidem. A aby to nebylo tak lehké, zemi sužuje zvláštní mor, na který není lék a zabíjí stále více lidí.
Co bude dál? Přijde Cinder na svojí neznámou minulost. A jakou roli má ve všem princ?
Na to objeví právě tato kniha. Je velice zvláštní, nikdy jsem se s podobným stylem psaní a příběhem neswtkala. A moc se mi to všechno líbí. Kniha má pár svých chyb a i když si bere mírnou inspiraci z pohádek a její základ je postavený na pohádce o popelce, nebudu váhat a dám jí plný počet bodů. Protože kniha servíruje čtenáři nezvykle krutý příběh s malou nadějí na štastný konec. Příběh postutpně graduje až k úplnému konci, kde plni napětí vydechnete nad posledními řádky, kde se vše uvede na pravou míru. Ale nic ještě není vyřešeno. A k tomu jsou další tři knihy, na jejichž vyjití se těším jako malé dítě.
Knihu vřele doporučuji.
Obálka titulu Cinder

http://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gifhttp://www.elcaonline.org/clientimages/28102/athleticwebsitejasoncarrera/yellow_star.gif

A její originální obal který je o mnoho hezčí:

Časopis mlha- server pro šikovné lidi

23. června 2012 v 21:04 | Bublushka
Ve škole jsem narazila na plakát odkazují na stránky www.mlha.gr. A psali na něm, že tam můžeme publikovat své povídky a články. Tak jsem se na ty stránky dnes podívala a nemůžu než chválit. Jsem tam registrovaná a mám tam už několik povídek, článků a fotek. A protože si myslím, že si tyto stánky zaslouží šířit, dám sem na ně maličkou reklamu.
Na těchto stránkám můžou šikovní lidé přidat své povídky, básně, články, fotografie, obrázky nebo dokonce grafiku či sochy. Možností je spousta a od ostaních autorů pak dostanete ohodnocení a možná i nějaký hezký komentář. Myslím si, že je to dobrá přiležitost pro začínající autory, ať se to týká čehokoliv. A je tam i spousta soutěží a milé fórum kam můžete přidávat kometny nebo si vytvořit vlastní. Stačí se jen registrovat a jste v mlze šikovných lidí.

Mlha


Mohu se vás zeptat: fotíte?

18. června 2012 v 19:52 | Bublushka |  Historky
Dneska byl fakt komickej den. Věděla jsem, že má být vedro tak jsem si vzala krátký kraťasy a tílko. No a to co ty chlapi dnes nacvičovali XD. Viděj babu v krátkých kalhotech nebo sukni a hned se můžou zbláznit :-D
Šla jsem po škole od aoutobusu k tátovi domů a zastaví mě nějakej chlap: "Mohl bych se vás na něco zeptat?" "Jistě, na co se chcete zeptat?" "Tak bych se už měl žeptat že... fotíte?" "Cože, jak to myslíte?" "No jestli fotíte pro nějakou agenturu." "Ne" "A nechtěla by jste?" "Ne promiňte, ale nemám zájem."... toť můj rozhovor s tám divným individuem. Když jsem pak šla, musela jsem se začít smát :D. Potom jsem šla do knihovny a cestou na mě čumělo hrozně moc chlapů. A pak jelo jedno auto kolem a chlap z něho zařve: "Máš pěknej zadek."
No jsem ráda, že jsem teďka už doma. Bych se z nich asi zbláznila. A zejtra to přijde nanovo.
A taky po tom co jsem si "stěžovala" na facebook tak mi píše spolužák, že ty kraťasy nebyly vůbec špatný... Dneska se musím stále jen smát. A co bude zejtra, to raději ani nechci vědět :D.
Jinak ve škole už ted máme pohodu. Všechny testy dopsaný. Půlka třídy ve Švédsku. A chodíme tam jen tak aby se neřeklo. Jo jako učíme se něco, ale půlka té poloviny to stejně nevnímá :D a já patřím mezi ně. Stějně je ale neuvěřitelný, že to tak rychle uteklo a já budu mít za pár dní první rok střední za sebou.
No a co bude s blogem? Budu přispívat jak se mi zachce. Ale nebaví me to to už moc, protože tu nemám žádný komenty a přijde mi, že píšu pro nikoho. Snad se to přes prázdniny zlepší. A to budu mít i víc času takže bude víc článků.
No a to je zatím vše. Přeji vám hezký den a vy mi zase přejte co nejméně otravování od chlapů :D



Přístí tejden bude zabijáckej. A pak?- pohodičkááááá.

8. června 2012 v 16:46 | Bublushka |  Historky
V diáři mám už napsaných krásných šest testů co mě příští tejden čekaj a vím ještě o jednom. A to mám tři v podnělí, jeden ve čtvrtek a ten milý zbytek v pátek :D. No budu mít o vejkendu co dělat a stejně vím, že to všecko nechám na poslední chvíli. Jako opsání učiva na čtvteční test :D. No ale pak už bude pohoda, Půlka třídy odejde do Švédka, takže se už moc nebudeme učit. A žádný testy už hrozit nebudou.
No a vlastně už za tři tejdny budou prázdniny. Je sranda jak to rychle uteklo. A ta pár chvil už budu druhačka :D.
Nemám ale vůbec představu co bud mít za známky letos. Ale asi dost trojek a snad žádnou čtverku :D. Lol, kde jsou ty časy, kdy jsem se zlobila za každou dvojku na výzu :D.
Tak tak co dál? Ani nevim. No ale mám rodost, v obchůdku u školy jsem vyhrabala brambůrky co jsem jedla jako malá v Řecku a tady jen idky neprodávali. Chutnaj furt stejně a dneska jsem si je koupila k večenímu filmíku :-).
No tak asi to pro dnešek zakončím. Zdárek.
PS: Vůbec nepřidáváte komenty... :-/.

Proč jít s davem?

8. června 2012 v 16:06 | Bublushka |  Kecy
Normálnost je věc, která se mě opravdu netýká. Jsem typ holky, která nejde s davem. Někdy to neni uplně super, ale to mi nevadí. Jsem ráda svá.
Otázka je, co vůbec je ta "normálost". Myslím, že neextuje nikdo kdo by byl ideální a zcela normální. Má sand průměrné IQ, výšku, výsledky všech testech atd...? Co je to normální? Každý člověk je jedinečný, jen se někteří nazvájem napodobují a tak nám přijdou skoro stejní. A ani dovojčata nejsou stejná, každý je vlastní osobnost. Co je tedy normální? Na to se asi nenajde odpověď. Ale pro tento článek budu za normální brát ty co nevyčnívají z davu. Nosí jen to co je v módě, zkrátka to co se nosí, mají názory jaké jsou zrovna IN a celkově dělají vše tak jak se má. Je to ale to pravé? Nemyslím.
Aby byl člověk jiný nemusí se hned začít oblékat do barevných a k sobě neladíčích věcí a nosit na halvě kohouta. Stačí mít i jiné-své vlastní názory. Co je špatné na tm říct co si myslím a nebrat ohled na to, jaké to bude mít následky? Peotože někdy právě váš pravý názor udělá nejvíc.
Nikdy se mi nelíbilo jít s davem. Chodím oblíkaná úplně jinak než ostatní mí vrstevníci a neřeším když se můj styl někomu nelíbí. Poslouchám jinou hudbu než mé kamarádky a vlastně se mi i líbí i jiní kluci a věci než ostatním holkám. Jestě jsem nepoznala někoho, kdo by mi byl podobný. Jo je pár lidí mi tak trošku podobných, ale stále jsou jiní. Myslím si, že nikdo nenajde někoho kdo je přesně jako on. To zkrátka nejde, protže každý jsme jedinečný a nemá cenu tu osobu hledat. A taky přece-protiklady se piřtahují.
Tak pokud se vám v obchodě líbí ty žluté boty, které se ale k ničemu nehodí neváhejte a kupte si je. Uvidíte že bude¨te hned středem pozornosti a nakonec získáte i pozitivní ohlasy. Nejlepší je hledat na všem jen to pozitivní a negativní reakce vytěsnit. Pak bude člověk štatsný a nebude ho trápit co má na sobě a jak se to komu líbi. Proto noste co chcete, hlavně že se to líbí vám.
Tribute to true PunksPunk Girl 1