close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Na útěku-14.díl-POSLEDNÍ DÍL

7. května 2011 v 17:00 | Bublushka |  Na útěku
Tato povídka dlouho nebyla taky dlouho nebude- vlastně nikdy.
Už mě moc nebavila neměla jsem nápady tak jsem vymyslela zakončení a to už je dnes. Snad vám to nevadí, ale mám už připravenou novou povídku a ta snad ted i s Omylem bude častěji.



Prohrabovala jsem různé přihrádky a šuplíky a občas hodila ven pár kamenů. Nic kloudného jsem nenašla až na jednou jsem si všimla zajímavého papíru. Zadívala jsem se na něj a v tom jsem uslyšela jak se otevírají dveře a do domu vstupuje Galeona. Bylo jasné že mám smůlu. Nebylo se kam schovat a já se stejně nedokázala hnout. Zůstala jsem stát s Galeonou za zády- tak abych nemohla nic udělat.
Galeona se zachechtala a po tváři se jí rozlil zlomyslyný úsměv "Aaaaaaaa ptáček přileťel až k nám." Hlasitě jsem polkla. Galeona ke mě přistoupila a otočila si mě k sobě. Chytla mě hrubě za bradu a nasupeným hlasem řekla. "Co tu chceš ty spratku? Myslela sis, že mi něco sebereš a utečeš? Že se nechám oblafnout blbou žábou a kamínky? Chyba- žábu jsem zabila- hm slyšela jsem, že žabí stehýnka jsou vynikající." Naštvaně jsem zvedla nohu a kopla jí. Galoně v očích zajiskřilo "Tak ty si budeš dovolovat jo? to teda ne." křikla a vší silou mě odhodila na postel, pak bleskurychle vytáhla lano a než jsem mohla cokoliv udělat, byla jsem k posteli pevně přivázaná. Galeona mě pohladila nožem po tváři. "Mě jen tak neoblafneš děvenko." rozchechtala se a pak se otočila k plotně. "Sakra kvůli tobě se mi spálilo jídlo." Šla k pánci a koukla dovnitř na černou omáčku, která měla být barevná. Nejdřív ji nesla k záchodu, ale pak se něčemu zasmála a nesla jí ke mě. Polkla jsem a veděla, co bude následovat. Nožem mi rozřízla tričko aby mi bylo vidět břicho a kousek po kousku na nej horké jídlo házela. Kroutila jsem se bolestí jak jsem jen svázaná mohla. A pak když Galona vyházela všechno jídlo prudce mi na břicho položila rozpálené dno pánve. Zaječela jsem bolestí a cítila jak mi kůže na břiše úplně hoří. Galeona se výživala v tom jekotu a pánví ještě otáčela což víc bolelo. Když už pánev vychaldla prudce jí ode mě odtrha a hodila za sebe, což způsobilo ještě větší bolest. Měla jsem úplně červené popálené břicho a po obličeji mi stékaly slzy.
Galeona se na mě podívala jakýmsi soucitným poheldem. "Já vím že to bolí zaltíčko. Ale to přejde, bude to sice dluho trvat, ale přijde čas kdy budeš zase moct bez problému nosit tričko." Pak se podrbala na bradě a o něčem přemýšlela. "Jestli to ale přežiješ." zachehtala se "Nevím co s tebou chce Mark udělat." "Ne" Vyjekla jsem "Ale ano, a za chvíli za ním s tebou pojedu. Ten bude koukat, že jsi přišla až ke mě. Ale zalepím tu tvojí pusinku nechci abys nijak při cestě ani ted pískala." "Ne to neeee" Ječela jse dokud jsem mohla. Potom mi Galeona zalepila pusu několika lepícími páskami, že jsem pusou ani enmohla hýbat a tak jsme nekřičela- i když jsem se dost snažila. Galeona mezi tím balila kufry.
Sbaleno mě rychle a tak satčilo vzít jen mě začala pomalu odvazovat a když mi už odvázala obě nohy, hned je zas uvázala k sobě. Věděla jsme, že je konec, že jsem se naivně vydala hledat něco, co nemělo ani smysl. Babička mela pravdu, neměla jsem sem chodit. A v tu chvíli když jsem pomyslela na babičku se jako kouzlem objevila ve dveřích. Myslela jsem si, že sním, ale když si babčika dala prst před pusu a za ní jsem zahlédal policii, ujsitila jsem se o pravdě. "Ach tak tu je babička, ta mě nidky nenechá ve štychu." řekla jsem si a pod lepícíma páskama jsem se usmála jak jsem nejlíp mohla.
"Ty chceš něco říct boručku?" řekla sladkým hlasem Galeona a odpověd jí přišla. Ne však ode mě, ale od mladé policistky, která stála za Galeonou a mířila jí pistolí na krkr. "Jistě, že vás zatýkám." Galeona zbledla a chtěla něco udělat, než se ale stačula hnout, ležela na zemi a měla spoutané ruce. Policistka jí odvedla do policejního auta.
Babička, která předtím stála ve dveřích se ke mě vrhla se slzami v očích,. Odvázala mě a opatrně mi slepila pásky z úst. "Babi!" křikla jsem jen a objala jí, ale hned jsem se odtáhla :"Au." "Co je beruško." lekla se babička a když zahlédla mé břicho lekla se ještě víc. "Proboha to ti udělala ona? " Smutně jsem přikývla. "Ach ty moje ubožačko, proč ty nikdy nepsloucháš?" "No ale kdybych to neudělala, tak by ji nechytli." "Možná jo možná ne, plánovala jsem si cestu na polici, že jim řeknu, kde se nachází." Potom jsem už mlčeli než pro nás přišla polcistka. Policejním autem jsem jeli do nemocnice a tam mě ošetřili. Pár dní jsem si tam pobila a při každém pohybu mě břicho bolelo. Mezi tím mě navštívila ségra, která byla vystrašená jako já a taky strejda Georg.
Po odchodu z nemocnice jsem se dozvěděla že Marka zatkli na delší dobu. Prý přišli na nějaké podvody (a případ řešil jiný soudce- ten předchozí byl prý s nimi trošku spolčený) a tak dostal spravedlivý trest. Nevím sice kolik, ale doufám, že dost.
Já s Pem jsme žili spokojeně u babičky. Strejda Georg nás občas chodil navštěvovat a my měli konečně klidný život.
A i když nakonec Marka i Galeonu jednou propustili, my to už neřešily. Byly jsem už velké a taky jsme poznaly, že když se nebudeme do ničeho plést, nic se nám nestane(možná).

KONEC

Líbilo?
Líbil se ti celej příběh?
Neva že končí?
Co se ti na příběhu nejvíce líbilo?
Bylo tam něco co se ti nelíbilo?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama