Wow zas po takové době povídka. Snad se nezlobíte že nebyla, ale mě se nechtělo.

Denis pokoušely výčitky svědomí a stále si pohrávala s papírkem, na kterém bylo napsáno Katyino číslo. A jednou jí to nedalo a sedla si ke skypu a číslo vytočila. Volala, volala a prozváněla jí asi deset minut a nic. Smutně vypnula hovor a pak si klikla na její účet. Chvíli tam tak seděla a pak jí něco napadlo. Věděla že Katy hodně ranila a teď jí to bylo líto, ale mohla si začít s Katy psát a třeby by to postupně vylezlo na jevo a Katy by se tak nezlbila.
A tak Denis hned dala prsty na klávesnici a začala psát vzkaz:
Milá Katy, až se někdy dostaneš na Skype, nezahazuj hned vzkaz ode mě. Napadlo mě, že když jsem na sebe tou náhodou nazarily, že bychom si mohly psát. Co myslíš? Já bych byla moc ráda. A třeba se tě hned zeptám kam chodíš na školu.
Předem děkuji ahoj.
A pak vzkaz odeslal. Tenktokrát se po tom cítila dobře. A měla i plán, že zjsití vše co se jí bude hodit a využije to pro pobyt u Katy doma.
Ten den odpoledne za ní do pokoje přišla Katyina maminka. "Katy, zlatíčko. Budeš mít narozeniy, přeješ si letos oslavu?" "No no já" zakoktala zmateně Denis "asi letos ne." Maminka vykulila oči. "Jakto proč, vždyťˇtě to vždycky bavilo." "No jo ale už mi přijde, že jsem na to moc velka, bude mi přece jen 16." "No jak chceš, ale kdyby sis to rozmyslela dej mi vědět." řekla maminka a zvedla se "Ale dort budeš chtít?" "Joooooo čokoládovej" "Jasně jako vždycky." mrkla maminka a odešla z pokoje.
"Jako obvykle?" projela si hlalvou několirkát Denis. Úplně poprvé se stalo, že se s něčím shodla. Že to co řekla jako Katy byla pravda. Obě měly rády čokoládový dort a obě ho dostávaly k narozeniám. Bylo to skvělé, že jí něco vyšlo.
Pak se ale zarazila. Narozeniny, na ty zapoměla. Podívala se na Katyin kalendář, který pravidelně otáčela. Bylo 7. srpna. Do narozenin zbývalo 24 dnů. Sice to bylo docela za dlouho, ale jak se ten čas rychle vlekl přišlo jí to jako už zítra. Den jejich narozek, poslední den školního roku. A nejšpíš je oslaví tady.
A to konečně přišla na tu chybu tohoto místa. Měla sto chutí začít ječet a řvát, protože vlastně chtěla domů, slavit tam narozky s jejímy kamrádkami. Tady párty odmítla jen kvůli tomu, že není ta pravá Katy. Naštěstí měla narozeniny ve stejný den a tak nemusela tolik lhát. Stále se ale cítila divně, jako by něco rpovedla.
Chtěla jít na Skype a Katy se omluvit a vše jí napsat, ale v tu chvíli jí to přišlo zvláštní a nehodící se a tak to neudělala.
Raději to v sobě tutlala a čekala jen na odpověd od Katy.
Odepsala jí až 29 srpna. A to už bylo jen kousek od jejích narozek. Katy měla docela radost a psala, že chodí na jednu školu v městě kde normálně bydlí. Denis se zaradovala, že nezmiňuje její školu. Ten den si pak chvíli psaly a Denis si vymyslela, že narozeniny má až 5.prosince. Jak nepříjemně se jí lhalo. Po hodině psaní, kdy se Denis dozvěděla témeř vše co chtěla už Katy musela jít. Denis měla velikou rdost. Konečně se nějak bavila s Katy. Sice ne uplně jako ona, ale bylo to lepší než nic.
V noci pak krásně spala.
A byl 30. srpen. Den před jejíma narozeninama. V domě se to hemžilo přípravama a Denis na mnoho míst nemohla. Prý tam bylo překvapení. Ta měla Dneis ráda a tak zůstala v pokoji a zkoušela si znova znova to krásné oblečení. Ani nevěděla jak a už byla večeře. U ní se všichni zvláštně usmívali.
"Co je?" zeptala se nakonec Denis?" "Že nevíš co dostaneš" vychrlila ze sebe nakonec maminka. "Ne a nechám se překvapit." "No jo jako vždy, to já jsem vždy se nemohl dočkat a chtěl jsem hned vše vědět." řekl na to bratr, který ráno přijel. "No jo, to ty vždycky." pousmála se Denis a v duchu se okřiklam že si až moc hraje na Katy.
Po večeři se šla koukat s rodinou na telvizi. Bylo to zvláštní, měla sice telvizi v tom pokoji, ale dnes se já chtělo být s tou rodinou. Cítila se zvláště. ale zároven dobře. Přišlo jí to trošku jako doma, ale když se koukla vedle sebe a neviděla své rodiče, po rodičích se jí zastesklo. Po filmu si šla lehnout, ale usnout nemohla. Hlavou jí výřili tisíce myšlenek na zítřejší den, na Katy a na to jak se bude cítit. Převalovala se na posteli už hodinu, když se začal ozývat telefon ze Skypu.
Ano, bylo to tak. Katy jí volala. Denis zapoměla vypnut počítač i Skype a tak jí to dalo vědět. Vyskočila radostí k počítači, dala si sluchátka a i když bylo už půl jedenácté hovor přijala.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Jak to s hovorem dopadne?
Jak dopadnou narozneniny?
Líbil se díl?
Těšíš se na další?





Ahoj, moc se mi líbí tvůj blog, a ty se taky zdáš jako fajn holka, nechceš být moje _SB? Kdyžtak koukni na můj blog a řekni :)