31. ledna 2011 v 18:24 | Bublushka
|
Po trošku delší době jsem nafotila komixík a dám další díl. Tady je:

Jednoho dne jsem se probrala uprostřed noci a měla divný pocit. Šla jsem k postýlce Gabriela, ale on tam nebyl. Zhrozila jsem se a utíkala ho hledat po celém pokoji.
Nebyl ani v ložnici, ani v kopelně. Prohledala jsem tam každý kout a nebyl tam.
V kuchyni ani v obýváku nebyl. Zoufale jsem zakřičela: "Gabrieli" ale nic se neozvalo, ani pínutí. Měla jsem starch že ho někdo unesl.
Napadlo mě, že by mohl být ještě venku a tak jsem jen v pyžamu vylezal ven. Proheldalá jsaem celý pozemek i blízké okolí, ale nebyl nikde. A vzhledem k tomu, že jsem byla bosa a pootervřené dveře se mi mohly každou chvíli zavřít, zalezla jsem smutná dovnitř.
Celou noc jsem stále dokola prohledávála dům a snažila se někomu zavolat. Ale nikdo mi to nezvedal ,asi všichni spali. Ale když už se začalo svítat, v postílce se něco začlo hýbat. A postupem se s příchodem světla začal objevoat i Gabriel. Byl asi celou dobu v postýlce, ale neviditelnej.

Rychle jsem ho chytal do náruče a obajala tak, že jsem ho div nerozmačkala. Natahoval ke mě ručky a asi se mi omlouval, jak bylo vidět v jeho pohledu. Pochopila jsem, že nevěděl jak z toho a tak tam jen tak seděl. Jen nechápu proč o sobhě aspoň nedal vědet.
To jsem zvědavá čím dalším je ten malej rošták ještě překvapí.
Celý den mě ani nenapadlo převléknout sez pyžama. A celou dobu jsem se věnovala Gabrielovi, jako bych snad o něj měla přijít.
Učila jsem ho chodit.
Gabrík se učil rychle a tak už mu šlo chození k večeru dobře. Pár chvil cvičení a brzo ho nebdu moci ani dohonit :-D
Po pár dnech. Kdy už Gabriel uměl chodit skvěle jsem si s ním hrála a za ním se objevilo něco divného.
Byl to jakýsi výpar. Původně jsem myslela, že to udělal Gabriel, ale podle barvy mi za chvíli bylo jasné, že je to činem zlé magie.
A nebylo to všcehno. Po chvíli se u výparu obejvila, jako by se to dodělávalo, láhev se zvláštním zelným pitím.
Odnesla jsem to tedy a za mnou se záhl hustý zelený dým. Byla to asi past na Gabriela, aby to vypil a něco se mu stalo. Raději jsem to jen nevyhodila a zabvila se toho částečně i kouzelm.
Po nějaké době, když Gabrierl trošku povyrost jsem se rozhodla zajít s ním na ministersvo. Poptat se na něco oheldně Gabriela a taky na ty divný úkazy.
Vzala jsem se šaty a Gabriela taky jakš takš převlékla.
Dorazila jsem před minsiterstvo a s Gabrielem v náruči jsem vstoupila dovnitř.
Po cvhíli se objevila i šéfka Helen Figová. Pohlédla na Gabriel a pousmála se. "Hezký chlapec" řekla "Asi jsem soudila špatně předem, není však divný?"
"Ne" řekla jsem rázně a Gabriela, který se vzpouzel položila na zem.
"A proč jsi sem přišla, kvůli němu?" řekla a hlavou pokynula směrem k Gabrielovi, který si cumlal ruku. "No to taky, ale hlavně kvůli takovým divným úkazům." "Úkazům?" "Ano, v pokoji kde spí Gabriel se mi objevil nejdřív jakýsi zelený výpar a pak u něho lahev jako na mléko, ale se zvláštní zelenou hmotou. Nejspíš to bylo nastřazené na Gabriela. Já to odenesla a zbavila se toho kouzlem."
Šéfka se chytla za bradu a pak promulvila: "No, no je to zvláštní, ale mám pocit, že v tom má prsty opět Denis(Gazela)" "Ale vždyť je v pekle" "Je to větší kouzelnice než jsme předpokládali. Dokáže toho víc než si myslíme. Přijde mi jako by nabírala síly a bojím se, že se jendou z pekla dostane." "Takže si myslíte, že ty úkazy budou pokračovat." Šéfka přikývla. "No ale jak ochráním Gabriela, nemůžu být furt u něj. Někedy musím vařit či jít na záchod." "On se o sebe celkově může postarat sám, ale i tak buď u něj co nejvíc času. Pokud možno přesuň si postel k němu anebo jeho postýlku k tobě, jinak mu hrozí velké nebezpečí. " "Ach jo a když Denis vyvázne z pekla, porazí ji něco?" "Jedina naše spása jsi ty"
"Cožeeeeeeeee" vykulial jsem oči
"Ani nevíš kolik v sobě máš moci a musíš na ní sama přijít. Pokud to stihneš, možná se ti podaří jí porazit. A možná že ne." "To je hrozné."
"No, ale myslím, že to zvládneš a pokud ne ty, je tu stále Gabriel." "Ale vždyť je to ještě dítě." "Je vytvořen dvěma nejmocnějšíma čarodějkama dlouhé doby, ten je možná lepší než vy obě dohromady." Pousmála se šéfka.
"Aspoň že tak, já ho vše naučím, učí se rychle." " A už něco umí?" "Jistě a sám od sebe. Umí se zneviditelnit." "Hm a nemá na sobě něco zvláýštného, čekala jsem, že bude takový "normální.""
"No má zvláštní znamení na pravé ruce. " "Ukaž"
Zvelda jsem tedy Gabriela a sunadla mu rukáv. Šéfka se upřeně na znamení zadívala." "Není to zas tak špatné, je to vlastě dobré znamení, ochraní Gabriela před všema změnama, které mohla Denis způsobit." "Takže on už při vytváření měnil svoji budoucnost." "Ano"
"Paráda" vískla jsem a Gabriela políbila na čelo.
Pak mi šéfka něco dala. Byly to tři nádherné staré knihy. "Jsou tvoje" řekla. "Ne to nemůžu přijmout." "Musíš, jsou to ty nejelší knihy pro malé čaroděje, tedy pro Gabriela." "Děkuji, řekla jsem, položila Gabriela na zem a šéfku objala. Pak jsem se s ní rozloučila, převzala knihy a vydal se ven.
Můj šikula Gabrila šel až ven sám a ani bych se nedilvila, kdyby se sám teleportoval domů. Postaral jsem se o to však sama.
Další dny jsme byla stále u Gabriela. Jeho postýklu jsem si přesunula k sobě do ložnice. A četla jsem mu. Byly to čarodějnické pohádky. Nádherné. A Gabriela moc bavily.
Dva týdny se nic nedělo a tak jsme si myslela, že Gazela všechno kouzlení nechala a bude klid. Ale to jsem se mýlila. Jednou když jsem šla vařit, byla v kuchyni nesmírna zima a když jsem otevřela lednci, že něco vytáhnu, nebyla tam postraní stěna a vidět bylo zeď. Po nějaké době to zmizelo, ale tušila jsem, že to nebude to poslední.
A taky že nebylo. Jendou jsem se večer probudila s nutnou potřebou na záchod. Zkotrolovala jsem Gabriela, nechala ho tam a šla na záchod. Vykonala jsem potřebu a když jsem se zvedala šíleně jsem se lekla.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Čeho se Charlin lekla?
Dostane se Denis(Gazela) z pekla?
Neva, že jsem se na Gabrielovu schopnost insporovala vašimi komentáři?
Líbilo?
Těšíš se na další díl?
peknej pribeh