Upozorňuji, že tuto povídku i povýdku Omyl pomalu ukončím a začne nějaká nová, možná časem dvě. Ale nebojte, stále tu ještě jsou ;-). A teď tu je povídka Na útěku.

"Opatrovníkem Pem a Bríseony Maternosových se stává Georg Thomas."
Ohlédly jsme se a stál jen ten mladý policista a to znamenalo že je to náš opatrovník. Zůstala jsem stát překvapením a za tu dobu co jsem na něj hleděla s otevřenou pusou se soud ukončil.
Policista, tedy vlastně Georg za námi přišel. Pem na něj vyjeveně koukala. "To jsem vás překvapil co" usmál se svým zářivým úsměvem. Ten jsem na něm měla nejraději. "Jak, jak, jak jste s námi v rodině spojen?"rozkoktala se Pem dřív, než jsem sestačila zeptat já. "No jsem bratr vašeho tatínka." "Ale on o vás nám nidky nic neřekl, jen o Markovi." "No jo, já jsem byl jejich o dost mladší bratr, mí rodiče, vaši prarodiče, tedy vlastně už jen babička, můj tatínek nebyl otec vašeho tatínka, moje maminka se s nim rozvedla a vzala si pana Thoamse, mého tátu. Ale ten měl nehodu a umřel. No a oni chtěli spolu díťe i když byli už stařší lidé no pak jsem se narodil, když vaší mamince bylo 20 a tak jsem se se ségrou moc nescházel. No a pak se stalo to co se stalo a už jsem jí nikdy neviděl." "Aha a nevíte, zda náš pravý dědeček žije?" "Asi ano, ale on se od naší rodiny odpoutal po tom, co si vaše maminka vzala vašeho tátu. A moje maminka měla přítele a tak se to všechnio semlelo, že se s námi už nebaví." "Aha. No to je ale bezva, že jste to zrovna vy. Už sesm se bála kdo to bude." Georg se usmál. "A nevykejte mi holky, jsem pro vás strejda Georg, tykejte mi a říkejte mi Georgu nebo Georgi." "Tak dobře, Georgi" "No a kde budeme bydlet?" "Domluvil jsem se s mojí maminkou, vaší babičkou, že budete bydlet u ní. Vím, že se mám o vás starat já ,ae ekvůli své práci na to moc času nemám a maminka by si moc přákla se o vás starat, takže budete u ní." "Bezvaaaa" "Super a zvládne to?" "Myslím že jo, ona je to silná žena." "No a Georgi" "Ano?" "Víš, my bydlely v jednom takovém vlaku, no a tam máme věci a kočku, myslíš, že bychom tam mohli?" "Jo zajedu tam s váma. Počkejte vy jste v tom opuštěným na starým nádraží." "Jo" "Aha, tak tam budeme za chvilku. A z kočičky bude mít mamka radost, ona je zbožňuje."
A tak jsme jeli do našeho vlaku a Georg nám tam vzal věci. Já si vzala do náruče Damynku a jeli jsme. Bylo nádherné jet do babiččina domu, vlastně teď už našeho domu. Konečně nebýt na útěku. A jakou měla babička radost. Jela s námi a stále se nás na něco ptala a my s chutí odpovídaly, protože jsme konečně se mohly s někým blízkým normálně bavit. V domě jsme pak zalezla každá do svých pokojů, kde to bylo nádherné jako předtím. A navíc tam bylo pro každou něco. Já dostala nové kalhoty a tři nádherný trička a k tomu navíc myš k notebooku. No jo mám notebook, dostala jsem ho od babičky , když nás poprvé potkala, ale v tom shonu jsem na něj úplně zapoměla. Jeho modrý lak, byl ale úplně nedotčený. A jako poseldní dárek byl sprchový gel a šampon s náhernou vůní skořice. Hned jsem je použila ve veliké napěněné vaně kde jsem se s chutí vykoupala. To byla úleva. Ale jak pak byla ta voda špinavá :-D.
Naše špinavé batohy byl vyklizeny a vyprány a spacáky také. Vypadaly jako nové.
Když jsme se s Pem pořádne umyly a doradovaly z dárků, šly jsme v novém oblečení dolů jíst. Byl kuřecí řízek s bramborama a bylo to děsně dobrý. Pem to hltala jako maliny, protože měla děsný hlas. Já sice taky, ale vychutnávala jsem si to, protože jsem už dlouho neměla normální jídlo.
Všechno probíhalo úžasně. S babičkou jsme si úžívaly, chodily na výlety a jí bylo furt líp a líp až se uzdravila úplně. Georg nás chodil pravidelně dvakrát do týdne navštěvovat a vždy jsme se s ním moc nasmáli.
A vše toto krásné nám vydrželo zhruba tři měsíce. Pak se to zkazilo jednou vážně hnusnou věcí.
Někdo načmáral na babiččin krásný dům velmi hnusná slova a nám bylo hned jasné, kdo byl toho příčinou.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Líbilo?
Kdo to tam napsal?
Těšíš se na další díl?





Líbilo? - Jo
jen jsem v tom měla ze začátku zmatek ;)
Kdo to tam napsal? - Gaelona
Těšíš se na další díl? - jojo ;))