
Denis Petermanová
Samé lži
Prohledávala je a vtom našla jednu u které se zarazila, byla na ní její pravá maminka. Usmívala se do objektivu s jakýmsi miminkem v náručí a vedle ní stála její náhradní maminka.
Denis vyskočilas fotkou v ruce a shodila si z klína krabici s fotkami. Fotografie se rozsypaly po zemi a krabice se převrhla. Denis to však nechala být a utíkala za paní Petersonovou. Ta zrovna věšela mokré prádlo.
"Mamí, můžu se tě na něco zeptat? " otázala se Denis své náhradní matky. "Jistě zlato, na co?" Denis si stoupla vedle ženy a ukázala jí fotografii. "Kdo je to?" zeptala se a ukázala prstem na svou pravou matku. "Á to je Agnes. Seznámily jsme se v sirotčinci. Byla na tom dost špatně, umřela jí dcera a byla z toho moc špatná. A myslím měla i syna a pak si šli adoptovat dceru. Zrovna ten den kdy jsem si vybrala já tebe tak si ona vybírala jiné děvče." Denis zalapala po dechu. To, že máme umřela dcera nevěděla. "Ale z toho si nic nedělej ona už je štastná." "A viděla ses s ní ještě někdy?" "JO jednou asi rok po tom. Říkala mi, že její dcera se prý jmenuje stejně jako ty a doněsli jí později protože jí někdo nechtěl." "Aha" pípla Denis. Jí tedy někdo někdy nechtěl a maminka si jí nakonec vybrala a nechala si jí. "A proč ses vůbec ptala?" "No, prohlížela jsem si fotky a nevěděla kdo to je, tak jsme se zeptala." "Dobře, tak jo zas asi jdeš." "Jo"
Denis zaběhla zpět do pokoje s fotkami a uklidila tu spoušť. Potom fotgrafie schovala a běžela do pokoje. Tam si zapnula počítač a šla se podívat na skype. V tom si všimla zprávy od neznámého uživatele. Přidala si ho a zprávu si přečetla:
"Ahoj. To jsem já Katy. Doufám, že to seš ty, protože jinak by to bylo pro mě velké zklamání. Moc bych chtěla domů a tak pokud seš u mě, zařídíme nějak výměnu. Moc tě o to prosím Denis. Ozvi se mi sem na skype nebo na číslo 123 345 654. A lepší by bylo to na to číslo protože nevím jak se na skype dostanu. Snad se nějak domluvíme. Už chci totiž moc domů. Ahoj, Katy z tábora."
Denis si to přečetla ještě třikrát a nedokázala uvěřit svým očím. Katy jí našla a píše jí. Denis chápala jak se tam Katy cítí, měla hrzoný pokoj a určitě se jí stýskalo, ale Denis se tu líbilo. Jo stýskalo se jí, ale byla tu teprve ani ne dva týdny a to by ještě vydržela. Rozhodla se tedy, že zalže. Nevěděla ani proč to dělá, ale začla odepisovat.:
"Ahoj milá Katy. Asi jsi se spletla, což je mi líto, že jsem tě zklamala. Já ale nejsem ta kdo hledáš. Asi jsis mě s někým spletla. Já nejsem Denis. Je mi to moc líto."
Pak zprávu odeslala. Měla divný pocit. Špatný, ale zároven takový, že udělala správnou věc. Chtěla tu ještě zůstat. Užít si to krásné oblečení, počítač a tu svobodu. A taky chtěla ještě něco zjistit. Sice jí vadil ten smrad občas jdoucí ze dvora, ale na to si zvykne. Opsala si Katyino číslo. Možná jí někdy zavolá, třeba za měsíc.
Denis se rozhodla, že porozkoumá celý ten pokoj, kde našla ty fotografie. Vřitila se tam a fotky si doprohlížela. bylo zvláštní koukat se na fotky, kde byl někdo kdo vypadal jako ona, ale dělal věci, co ona nikdy nedělala. Na fotkách, ale už nic zajímavého nenašla. V pokoji pak taky už nic víc nebylo.
Potom opatrně vklouzla do ložnice rodičů. Hledala a hrabala, ale nenašla nic kloudného, měli tam jen samé oblečení. Pak se rozohdla navštívit pokoj bratra. Ten byl někde pryč ,takže měla soukromí. Vklouzla dovnitř a zavřela za sebou. Tím chaosem jí to trošku připomíánalo její pokoj. Na stolku objevila jeho fotky s nějakou dívkou, asi jeho holkou. Denis prohledala co se dalo, ale opět nic kloudného nenašla. Vyšla tedy ven a to hned proti své náhradní matce. "Co jsi tam dělala?" otázala se udiveně "Já, já" rozkoktala se Denis " Já šla za bratrem, ale neuvědomila jsme si, že je pryč." "No jo, někdy mi to taky nepřijde. Ale vrátí se až za měsíc je s Bernie na chatě." Bernie byla asi ta jeho holka.
Denis potom když matka odešla z dohledu prohledla celé přízemí a nic. A v prvním patře to samé. Věděla tedy, že se bude muset vyptávat a trošku se kouknout na net.
Uběhly další dva týdny, během kterých se ptala, ale nikdy jí nebylo odpovězeno jinak než "Nevím" či "Proč se ptáš" Taky jí odepsala Katy, že se omlouvá a že je jí to moc líto. Celé ty dva týdny ale Denis pokoušely výčitky svědomí a stále si pohrávala s papírkem, na kterém bylo napsáno Katyino číslo. A jednou jí to nedalo a sedla si ke skypu a číslo vytočila.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Myslíš, že udělala Denis dobře, že zalhala?
Dovolá se?
Líbilo?
Těšíš se na další díl?





Myslíš, že udělala Denis dobře, že zalhala? - No, možná že i ano, ale i ne
Dovolá se? - Jo, ale jak to zvedne ona to položí.
Líbilo? - Moc!
Těšíš se na další díl? - Jo