Tato povídka už má pěkný patnáctý dílek. No a myslím, že vás tento díl bude bavit.

Denis Petermanová
Samé potíže
Totálně nevěděla co říct. O žádné škola kam chtěla jít totiž, nic nevěděla.
"No tak co?" snažila se jí trošku popohnat nová máma. Denis začla koktat "No víte já no to, je to, jee já potřebuju na záchod pardon." řekla a utelka z místnosti. Netušila, kde je záchod, ale zaběhla do pokoje, kde začla prohledávat stůl. To co hledala našla rychle. Hned pod sklem na půlce stolu na ní svítila vizitka z něajké školy. "Výceletá soukromá střední škola cestovního ruchu a média." přečetla a zarazila se. "Co to je? to existuje?" řekla si, ale název si několikrát přečetla a pak vyběhla z pokoja a vřítila se zpět do kuchyně. "Jsi v pořádku?" optala se jí hned matka "Jo jo jen jsem hrozně potřebovlala" zasmála se a v duchu sama sebe proklínala za tu hloupost. "No a co je to teda za školu?" Denis si odkašlala a pustila se do krkolomného názvu. Řekla ho celý a sama na sebe byla pišná. Ze široka usmála. "Jo no jo, tak nám prosímtě dones tu vizitku z pokoje a my tam zavoláme." "jo" kývla Denis a snažila se vypadat že má radost. Utíkala do pokoje, nadzvedla sklo a vyáhla vyzitku. Pak sklo položila a utíkala s vizitkou zpět do kuchyně. Poskakovala a výskala a snažila se udělat co nejvetší dojem radosti. Chtěla aby to vypadlalo, že je to Katy a má z toho radost. A taky chtěla udělat radot samotné Katy. Dost si na ní zvykla a tak jí brala jako svou sestru a chtěla udělat vše pro to aby byla štastná. Ještě k tomu co viděla.
"Máš rodost jak vidím" usmála se matka. "Jo jo" kývla Denis a předala vizitku. Pak utíkala do pokoje a tam hupsla na postel.
"Co asi teď Katy dělá" řekla si Denis. V tom si vzpoměla na mobil. Měla si ho nechat doma. Ano to bylo ono. Pamatovala si své číslo. Zavolá na něj a třeba to Katy zvedne a tak si s ní promluví. Katy vyskočila z postele a přeběhla ke stolu a zasedla k němu. Pak zapnula počáítač. Klinkala nohama sem a tam a měla velikou radost, že to tak pěkně vymyslela a že je na počítači. Počítač měl kameru i mikrofon. Denis nevěděla kde tu mají telefon a tak se rozdola že Katy zavolá přes Skype. Ten si založila jendou ve škole, takže ho měla.
Jak se počítač zapnul otevřelo se icq a skype. Katy icq zavřela a do skypu nacvakala jméno a heslo. Pak ho spustila. Nakonec klikla na telefonování a napsala tam své číslo. Dala si blízko k puse mikrofon a čekala. Vyzváňělo to, vyzvánělo, ale nic víc. Katy asi telefon neslyšela. Denis tam seděla ještě dvě minuty a pak už to vzdala. "Škoda, zkusím to jindy." povzdechla si a začla dělat na počítači něco jiného.
Na počítači strávila spousty hodin dokud nebyl večer a nezavolali jí k večeři. Tu Denis rychle snědla a pelášila opět do pokoje k počítači. Chtěla si ho co nejvíc užít, než se vrátí a tak hrála ještě asi tři hodiny než se na tolik unavila, že musela spát. Než pak usnula přemýšlela o tom jak je vlastně šťastná. Měla vše co si kdy mohla přát, nádherný pokoj, počítač a překrásné oblečení. Pomalu se jí nechtělo jít domů. Tam měla hnusný pokoj, žádný počítač a nechutné oblečení. Už tolikrát chětla něco říct rodičům, ale netroufla si. Taky pomyslela na Katy, jak se tam ted musí s tím oblečením trápit. Za chvíli Denis usnula.
Když se probudila ucítila jakýsi smrad a nějaké tlačení na nohou, zvedla hlavu a zaječela. Na její posteli stál....
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Kdo tam stál?
Bude se jí chtít někdy domů?
Nezkazí jí to štěstí něco?
Líbilo?
Těšíš se na další díl?





1,Tak to netuším
2,Myslím, že ani ne
3,Snad ne
4,Jj, a mooc, jako obvykle XD
5,100 %, jsem natěšená jak něco XD