Dneska jsem nafotila a dnes přidám slibovaný Minikomix.


Ahoj, já jsem Jena. Je mi 16 a podle kámošů jsem pohodová holka.

Toto jse Kayla. Moje věrná kamarádka. Té můžu říci všecko a ona my vždy poradí. Je jí také 16.

No a tohle je můj brouček. Vím, že je Emo, ale já ho prostě zbožnuji. On o mě asi nemá páru, ale já jsem do něj totálně zabouchlá. Jmenuje se Jakob a je mu 17.

Je přestávka a s Kaylou kecáme zase o klucích :-).
"Hele Kaylo a co ty, tobě se někdo libí." "No víš že ani ne." "No ale pokukuje po tobě Marek." "Jeeee fuuuj ten šprťák s brejlema ani náhodou." Zasmály jsme se.

Pak přišla učitelka a tak jsme musely změnit téma.
"No a co bráška jak se mu vede?" "No ale dobrý, i když už to není moc bráška, je mu přece jen už 13" "To je ještě prcek." "No když to tobě někdo řekl ve třinácti, tak ses rozčilovala."
Kayla se začla smát a já s ní.
Potom přišla učitelka ke Kayle a začala s ní mluvit.

Kayla se bavila s účou. A já jsem koukala na Jakobka. Právě přišel do třídy a koukal na mě. Fakt na mě koukal. Já jsem v sedmém nebi.

Když skončila škola stavila jsem se jen na skok doma a šla do posilovny. Chodím tam každý den, abych se sebou něco duěalala a líbila se Jakobovy.

Když jsem doposilovala tak jsem se šla hned upravit. Co když mě potká Jakob, musím přece vypadat aspoň trošku dobře.

Když jsem dorazila domů zavolala jsem Kayle aby mi přišla poradit s matikou. Místo doučování jsme pak zase kecaly.
"Víš Kaylo já ho fakt miluju. A on on na mě ve škole koukal jako on si mě všímal."
"No jo vidíš tak nakonec mezi váma třeba něco bude." "No ja nevim musim na sobe ještě makat." "A co chceš furt vylepšovast, vždy seš pěkná."
"Coooo ty si lezba?"

"Cože?" "No jo, prototo se ti nikdo nelibí a líbím se ti já, proboha."
"Tak tos přehanala, já žádná lezba nejsem. Já jsem tě jen pochváliala a hned jsem lezba. A abys věděla líbí se mi Paul z béčka." řekla nakonec Kayla a pak z prásknutím dveří odešla z mého domu.
Asi jsem to trošku přehnala

Druhý den ve škole si sedla jinam.
Nakonec si ještě musela odsednout protože zasedla místo Jakobkovi, což mě natvalo. Stále ale seděla jidne. A mě je jedno už to není má kámšoka.

Asi tak o třetí přestávce na mě najednou promluvil Jakob. Málem jsem vyskočila štěstím, ale s úsměvem jsem se ototčila.
Úsměv mě ale brzo přešel.
"Hele můžeš mě prosimtě nechat bejt." začal "Mě se líběj jenom emařky a uplně mě odrazuje ten tvůj účes. U mě nemáš šanci tak se ani nesnaž."
"Cožeee?" "Jo a prosimtě o mě už nebásni před tou svou kámoškou."
Ototčila jsem a byla jak opařená. TO co mi řekl bylo to nejhnusnější co jsem kdy slyšela.

Celý den jsem pak proplakala.

Druhý den k večeru jsem si ale něco uvědomila. On mi vlastně ještě šanci dal. Musím se změnit na EMO.
Honem jsem šla k šatníku a celý ho prohrabala. Nic emouškýho jsem nenašla a tak jsem ještě ten večer šla nakoupovat.

Trvalo mi to dlouho, ale nakonec jsem si to pravé vybrala.

Oblečení bylo vyřešené a teď už zbýval změnit jen obličej.
Popadla jsem nůžky a ošmikala si vlasy na úplně jiný účes.
Pak jsem se namalovala a byla jsem uplně jiný člověk.

A to jsem já. Stalo se ze mě nefalšované emo. S tímhle určitě u Jakoba zaboduju.

Do školy jsem druhý den šla velice brzo ráno. Byl tam jen jeden kámoš Denis a jinak nikdo. Jakob pak během dne nepřišel.

Celý den jsem cítila pohledy spolužáků na svých zádech a ani učitelak na mě moc mile nekoukala. A když už jsem chtěla jít domů zastavila mě Kayla.
"Hele Jeno cos to se sebou udělala," "Co by, jsem Emo a tebe to nemusí zajímat." "No jen že nevím zda tohle na Jakoba zaboduje." "A jak to můžeš vědět." "To tuším"
"Jo ty a ty tvé tušby, strč si je někam."
Pak jsem ji obešla a odešla domů.

Další den Jakob opět do školy nepřišel, ale do třídy za mnou přišel jeho bratr.
"Hele ty holko můžeš mi vysvětlit co to nacvičuješ?" "Prosím?" "No jako jestli si hraješ na emo jen aby jsi okouzlila mého bratra, tak to se ti nepodařilo vypadáš jako slepice." "Cožeee" "Jo a nech mého bratra napokoji jinak uvidíš. Já se nebojím praštit ani holku." "Ty srabe"
"No možná jsem srab, ale tobě se to moc líbit nebude." "All." "Skalpni čůžo a nech bráchu bejt stejně mi říkal že seš hnusná."

A to mě velice ranilo. Rozplakala jsem se tam před tím klukem a on se mi jen smál. Pak odešel a nechal mě tam naříkat.

Doma jsem se rozhodla, že se vrátim zase do normálu. Nebudu se přetvařovat a dělat ze sebe něco co nejsem když to ani nemá cenu. Na dlouhé vlasy si holt budu muset počkat, ale aspoň si je prozatím nabarvím na hnědo, než se mi ta původní brava odbarví a budu mít hnědou svou.

Od té doby jsem se o Jakoba už nezajímala. Sice po týdnu do školy přišel, ale já se na něj ani nepodívala.
Pak se mě zeptal Denis zda s ním nepůjdu ven a já souhalsila. Sice se mi nelíbil, ale chtěla jsem přijít na jiné myšelnyky a aspoň jsem mu udělala radost. Stále jsem ale nebyla šťastná.

Po nějaké době jsem se rozhodala, že bych se mohla zase skamarádit s Kaylou a omluvit se jí. Zavolala jsem jí a ona přišla.
"Víš Kaylo já se ti chci moc omluvit. Já to přehnala. Víš bylo to ode mě hloupé, já vím že nejsi lezba a ted když chodíš s Paulem."
"Já ti to odpustím, ale slib mi, že mi už v životě neřeneš nic takového."
"Slibuju"

Pak jsme se na usmířenou objaly a daly se opět do našeho kecání.
"Hele a co máš s Denisem, jsi s ním šla do kina." "No jo já šla abych si vyčistila halvu. Nelíbí se mi." "No to sem ráda, už jsem si myslela, že ses tím zklamáním zbláznila."
Pak jsme se po dlouhé době společně zasmály.
V tom náš vyrušilo zaklepání na dveře.
"Kdo to muže být?" "Netuším běž otevřít Jeno."
Šla jsem tedy a když jsem otevřela mále jsem upadla na zem.
Stál tam Jakob s kytkou v ruce a usměvem na rtech.

Kytku jsem si převzala a zavedla ho k sobě do pokoje.
Nastala chvíle trapného ticha. Pak promluvil on.
"Víš já přišel protože jsem se chtěl omluvit za bratra." "To nemusíš." "Ale jo, bavil jseme se spolu a já mu řekl o tobě to, co není pravda. Předtím jsem si to tak myslel, ale teď už ne. No a on se naštval a šel za tebou. On je hrozně chytalvej na všechno a tak udělal to co udělal."
"No hm ale měl pravdu." "Ne to neměl."

V tom mu zazvonil telefon. "Pardon ale to musím zvednout." řekl a začal telefonovat. A protože bylo už k večeru a rychle se stmívalo, tak když dotelefonoval už bylo venku šero. A že volal dlouho.
"Promiň to bylo fakt nutné." "To neva chápu to"
"Víš, ale on fakt můj brácha neměl pravdu." "Měl protože já jsem byla trapná. Jsem si myslela, že když si oblíknu emo hadry a udělám si to co jsem si udělala s vlasama, že na teve zapůsobím a to byl omyl." "Nene ty se teď mýlíš." "Jak to myslíš?" "Když jsem zjistil co jsi pro mě udělala, začal jsem o tobě přemýšlet jinak, no a pak jsem viděl ten tvůj sestřih, který ti mimochdem děsně sekne, a poznal jsem, že nejsi hnusná, ale krásná."

Užasle jsem na něj koukala. A on mě pak chytl za ramena, přitáhl k sobě a něžně políbil.
Od té doby jsme byly jen a jen spolu. On sice zůstal emo, ale nevadilo mu, že já nejsem emo. Svůj sestřih jsem si nechala, když se mu teda líbí :-).
S Kaylou jsme si opět sedly spolu. No a já byla konečně štastná.
KONEC.
Líbilo?
Čekal/a jsi takový konec?
Kdy se ti Jena líbila víc? jako normální nebo jako emo?





hezký minikomix =)) ♥