Po dlouhé době přidávám povídku. Moc se omlouvám, že žádná nebyla dřív, ale vůbec jsem nenacházele čas a často ani chuť na pasní, ted mám ale volno a ještě se mi chce, tak budou povídky přicházet častěji.
No je tu další omyl. Ještě v tomto díle bude menší chaos, ale dám to aby jste si vzpoměly na děj no a od příště se příběhy obou dívčin rozdělí, ale na to si počkejte :-)

Katy Petrsonová
Svědek hrůzy
Ráno se probudla v prázdné chatce. Slezla z postele a odkráčela ke dveřím ven. Otevřela je a zůstala udiveně stát, protože tam stál celý tábor a jak jí zahlédl zakřičel, všecko nejlepšííííííííí.
Katy se lekla a poskočila. Moho lidí se začlo smát a tak se necítila moc dobře.
No jo měla vlastě svátek a nechápala jak na to mohla zapomenout. Jak ale zjistila, nezapoměli na to její rodiče. Poslali jí balík plný sladkostí a maličký dárek a tak i s čokoládou od vedoucích toho měla vážně hodně. Odbelhala se do chatky a tam si jídlo odložila, potom šla do jídleny na snídani.
Po snídani jí někdo poklepal na rameno a byla to ta druhá Katy. A začla s ní mluvit: "Ahojda Katy, přemýšlela jsem o nás dvou a zjistila jsem, že si jsme až nápadně podobné, nevíš náhodou jestli jsi neměla sourozence?" "No já mám bráchu" "Co, počkej a vlastního?" "No moc mi podobnej není, ale proč by neměl být vlastní" "No seš adoptovaná ne?" "Co to snad ne, toto neeeee" "Fakt ne? našla jsi někdy a rodičích něco co by ti bylo podobné." "To ne" "No a nenapadlo tě, že by jsi mohla být adoptovaná, nebyla o tom někdy zmínka?" "To jo, ale já tomu nechtěla uvěřit."
Potom se Katy rozplakala. Bylo to tak jednou rodičům uteklo něco ve stylu "Kdyby jsi byla naše vlastní, sousedé by neměli řeči" Katy to ale vypustila z hlavy a myslela, že je to sranda. Nebyla. Dopadlo to na ní tak, že se rozplakala. Pak ale ucítila na svých ramenou něčí ruku, byla to ruka druhé Katy, která jí konejšivě uklidňovala "Neboj to se stává já jsem byla taky zdrecená mě to řekli v 5"
Katy si utřela oči od slz a promluvila: " No a myslíš, že my dvě jsme byly ségry?" "Jo, jsme si hrozně podobné, ve vzhledu, stylu chůze a taky máme ve stejný den narozky, obě jsme adotpované takže to by byla moc velká náhoda." "No to jo, ale jak si to zaručíme?" "Musíme se zeptat rodičů" "Jo to bude nejlepší a musme promyslet jak na to." "Ale na to máme ještě týden času" "No jo je to....."
Ale v tom se obě děvčata zarazila, protože byl slyšet křik a hrozný hluk. Katy chtěla zjistit co se děje a tak se rozběhal za hlukem. Slyšela z dálky volání druhé Katy ale ignorovalo ho.
Když dorazila na místo zjsitila, že je za kotelnou a je tam jen nějaký kluk a ta blonďatá holka co s ní mluvila na začátku tábora. Děsně se spolu hádali a pak ten kluk vytáhl pistoli. Katy vyjekla a dost hlasitě. Ale ani jeden to neslyšel. Chtěla to zastavit, ale už bylo pozdě. Chlapec zmáčkl spoušť a rychlá střela prostřeliala dívence hrudník. Katy se složila na zem. Byla to nehorší věc co kdy viděla.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Přežije to to děvče?
Setkají se ještě někdy ty dvě Katy?
Bude Katy důležitá v šetření případu?
Zanechá to na ní následky?





Ou, hustý díl X)
1,Snad ano
2,Myslím,že jj
3,Asi jj
4,Podle mě ano
P.S. Mooc napínavý díl a těším se na další X)