close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nesprávný život-22.díl-konec první řady

11. dubna 2010 v 18:32 | Bublushka |  Povídka-Nesprávný život
A je to tady. Jak jsem slibovala první řada povídky je u konce. Ale nebojte se bude brzy pokračování v druhé řadě. A ted si vychutnejte poseldní díl této řady.
SXFG

"Po projednání se sborem jsme se dohodli na tom, že opatrovníkem těchto dívek se stane jediný známý příbuzný a to Mark Hanuman!" "Cože!" vykřikla jsem překvapením. Všichni v soudní síni se na mě otočili a já zrudla, ale už mlčela. Nechápala jsem jak je možné , že máme s Pem takovou smůlu. Doufala jsem i když to asi nebylo nemožné, že se najde někdo jiný, ale tohle už bylo moc. Chtěla jsem něco říct, ale Pem mě přeskočila. "Ale to ne, on on mi ubližoval chtěl mě znásilnit a osahával mě." "Slečno to je ale moc silné obvynění." řekl jí nato zaražený soudce. "To ano ale je to pravda" "Tak se tedy zeptáme pana Hanumana" "Ale on vám to popře on bude říkat že si vymýšlím." "Ticho! pane Hanumane setkal jste se někdy v nedávnu s těmito děvčati a mladší Pem osahával? " "Ne já je vidím po velmi dlouhé době, naposeld jsem je viděl když byla Pem ještě malá holka." "No vidíte slečno Pem, takže si už přestantě vymýšlet a se svou sestrou odejděte s panem Hanumanem k němu domů. Konec soudu"
Mark k nám s úsmevem přišel a popadl nás obě hrubě za ruku pak mezi zuby procedil: "Jestli ještě jednou některá z vás cekne, bude se muset dívat jak ta druhá trpí." Potom se doširoka usmál až se mu zaleskly zuby. Šly jsme rychle, vlastně ani nešly on nás táhnul a dotáhnul nás až do auta.  " A co naše věci?" řekla se slzami v očích Pem "Na ty zapomentě." Zavrčel Mark a zabouchl dveře. Za chvíli jsme slyšely jak nastupuje do auta a jak nastartoval auto a odjel.
Bylo mi nevolno,  byla jsem smutná z toho co se babičce stalo a ještě tohle, musela jsem odtud pryč a to teď hned. Vrazila jsem do dvěří a málem jsem vypadla, když se s hukotem otevřely. Udržela jsem rovnováhu a když začal Mark brzdit popadla jsem Pem za ruku a vyskočily jsem ven. Já se dost odřela a Pem asi taky, ale utíkaly jsem obě do nám nohy stačily a shcovaly se na pole za blýzký válec slámy, který Mark naštěstí obešel a běžel dál.
" Brýs ty jsi úžasná, konečně jsme zachráněné a ted musíme utéci k babiččině domu, kde si vezmeme věci a pak zmyzíme někam kde to ani my neznáme." "Tak dobře a máš klíče." "Ty já mám vždy." usmála se na mě Pem já ji popadla za ruku a my se rozběhly přes pole směrem k domu naší babičky. Tam jsme si vše zbalily a vzaly to nejpotřebnější a v přestrojení vyrazily na autobsovou zastávku kde jsme nastoupily do prvního autobusu co jel.
Dojely jsem do nějeké vzdálené vesničky Gonodles kde jsme se schvoaly v jedné staré stodole.
Od této chvíle nám začíná nový život a dokud se babička neuzdraví tak budeme NA ÚTĚKU...

KONEC PRVNÍ ŘADY.

Libilo?
Těšíš se na navou řadu?
Četl/a sis povídku po celou dobu?

Těště s brzy na novou řadu nazvanou NA ÚTĚKU

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janet-Sbénko Janet-Sbénko | Web | 11. dubna 2010 v 19:46 | Reagovat

1,Jj mooc,super =)
2,Strašně mooc,je to napínavé =)
3,Myslím,že nějak od patnáctého dílu,no prostě od té doby co jsme Sbénky jsem to četla úplně pravidelně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama